Thuje pod Kaltenštejnem

Trošku zjevením na konci osady Nové Podhradí, tam kde se střetává jedna z Rychlebských stezek s turistickou zelenou značkou a společně stoupají po úbočí Hradiska (tedy pod zříceninou Kaltenštejna) stojí vzrostlá thuje. Pro svou polohu označení jako Thuje pod Kaltenštejnem. Botanicky správně jde o druh zerav obrovský (Thuja plicata D.Don.).

Thuje pocházejí ze západu Severní Ameriky, mimo jiné jde o provinční strom Britské Kolumbie (Kanada). Ve své domovině dorůstá výšky 65–70 m, průměr kmene byl zaznamenán i ve velikosti 3 nebo 4 metrů. Věk může přesáhnout tisíc let (ověřeno dle Wikipedie 1460).

Stromy jsou stále zelené, listy jsou ploché větévky se šupinatými listy, vlastně by to správně mělo být označené jako jehlice. Zerav plodí malými šiškami délky do 18 mm a šířky 5 mm.

Rozšířen je ve své domovině na pobřeží Pacifiku od jihu Kanady do Kalifornie, tvoří velkou část tamějších lesů (asi 20%).

Dřeva zeravu používali hojně indiáni k různým účelům, známá je výroba kanoí, pádla, košíky z kůry, totemy, i dnes se využívá např. na lodní stěžně, lodní rámy, včelí úly, dřevo odpuzuje moly – tedy i v nábytkářství aj.

Zerav vlastně patří mezi podobné stromy, jakou jsou obří sekvoje a sekvojovce, které se v Evropě nedochovaly díky ledovým dobám, kdy nemohly postoupit k jihu díky Alpám a Pyrenejím.

Thuje byly dovezeny do dalších světadílů, leckdy zdomácněly, u nás jde hlavně o parkový strom, takže ta pod Kaltenštejnem je poněkud raritní, že se nalézá téměř ve volném terénu.

Její stáří se odhaduje na 130–160 let, výška stromu činí něco přes 28 m, samotná koruna má výšku asi 23 m, šířka 7m.