Šumperk – park u Sanatorky

Tak trošku zájmu široké veřejnosti uniká stále neutěšený stav šumperské Sanatorky, neboli bývalého Hydropterapeutického ústavu, v pozdějších dobách Dětské plicní léčebny a ještě v nejposlednějším tažení některých lůžkových zařízení místní nemocnice. Veškeré pojednání o tomto hrůzostrašném místě se víceméně věnují neutěšenému stavu kdysi výstavné hlavní budovy (či dalších přilehlých staveb).

Poněkud stranou pozornosti zůstává fakt, že ústav, který působil ve městě od roku 1899 už při svém založení měl tu výhodu, že ležel na okraji města (tehdy spíš už za městem) a to blízko městského lesa, tedy téměř v lůně přírody.

Za těch více než sto let se okolí proměnilo v poměrně zajímavý vzrostlý park. Ač (poněkud) zanedbaný jde defakto o největší park v Šumperku. Po té, co byly zrušeny vrátnice a brány je park volně přístupný veřejnosti, což využívají zejména obyvatelé přilehlé čtvrti kolem Reissovy ulice a pak důchodci v přilehlém Domově pro seniory. Nakonec jak je to zapomenuté místo, je fakt, že kromě označení u Sanatoria nemá park žádné oficiální jméno (jiné parky v Šumperku jsou jmenovány po nějakých výročích či hudebnících a spisovatelích).

Díky údržbě, nebo spíš neúdržbě se park svým vzhledem blíží spíš k lesoparku, ostatně se to i hodí k lesnatému okolí u šumperského Kotle a pod Tulinkou, což jsou směry oblíbených vycházek městského lidu.

Ač se to na první pohled nezdá, parku u Sanatoria je zajímavou lokalitou i z přírodovědného hlediska.

V parku v podstatě chybí jakékoliv záhonové úpravy, tudíž mimo běžného lučního kvítí se tu nenajde příliš pestrých květů. Tento nedostatek ale úspěšně nahrazují zdejší dřeviny. Pokud prameny zcela nelžou, je v parku zastoupeno na 54 druhů dřevin. Z těch nižších jsou to azalky nebo rododendrony, z vyšších dřeviny jde už o úctyhodný seznam. Borovice černá a lesní, buky lesní, červenolistý, lesní převislý, bříza bělokorá, cypřišeky (3 druhy), douglaska tisolistá, duby, habry, hloh, jabloně, jalovec virginský, jasany, javory, jasany, jedlovec, jeřáb, a tak bych mohl pokračvat, zkusím jen pár exotických jmen: liliovník tulipánokvětý, metasekvoje čínská, pustoryl věncový (! to slyším poprvé), ruj vlasatá (taktéž), zeravinec japonský, zlatice prostřední.

Celkem v počtu je tu asi 35 % jehličnanů, 65 % listnatých stromů, celkový počet (2012) napočítán 668 stromů a keřů.

Některé stromy už vyrostly do zaznamenání hodných hodnot (lípa srdčitá průměr kmene 1 m, Smrk ztepilý 1,07 m, liliovník tulipánokvětý 13,05 m, další Smrk ztepilý 1,21 m). K nejvyšším stromům v parku patří právě jeden ze Smrků ztepilých (31 m), nejvyšší jsou asi topoly (38 a 37 m), borovice černá (30 m), dub letní 31 m atd.

Park je udržován jen minimálně (kosení trávy, občasné zametení cestiček). V dezolátním stavu je veřejné osvětlení, již neobývané jsou i některé přilehlé budovy (vilka u vstupu, vilka se skleníky). Občasná činnost je pouze v technických objektech Sanatoria, nepočítáme-li výlety různých dobrodruhů, smažek a socek, pro které jsou opuštěné objekty téměř rájem k uspokojování jejich potřeb. K budově samotného sanatoria již byl vydán demoliční souhlas je ovšem otázkou, kdy se tak stane, resp. nespadne-li mezitím sama (ačkoliv jde o vcelku bytelnou stavbu).

Každopádně samotný park by si vylepšení svého vzhledu zasloužil, špatný nakonec nebyl nápad přeměnit jej v arboretum. Druhový základ by tu i byl.