Šumperk – městské hradby (historie i současnost)

Z původního středověkého opevnění města Šumperk se do současnosti mnoho nedochovalo. To však neznamená, že bychom z někdejších městských hradeb, pocházejících z období po roce 1496 a– zejména – po roce 1520, našli dnes jen několik „kamínků“ nebo jinak zanedbatelných fragmentů. Naopak, do dnešní doby se zachovaly tři úseky hradebních pásů, z nichž jeden najdeme mezi Langrovou ulicí a ulicí Na Hradbách, druhý nad Okružní ulici - tedy pod Kostelním náměstím - a třetí za Slovanskou ulicí. V následujících řádcích tohoto článku se seznámíme s historií a původní podobou šumperské fortifikace i s tím, co přesně si můžeme z městských hradeb prohlédnout při toulkách tímto krásným městem dnes.

Již ve smírčí smlouvě z roku 1481, uzavřené mezi Jiřím Tunklem z Brníčka a Zábřeha a šumperskými měšťany, se hovoří o povinnosti poddaných ze vsí šumperského panství robotovat při opravě měšťanského příkopu a palisád šumperských. Po roce 1520 získává město hradby Kamenné, které nechal vystavět rod Žerotínů, přesněji Petr ze Žerotína. Vznik těchto hradeb inicioval zřejmě ničivý požár v roce 1513, při kterém vzalo za své původní – v té době asi ještě dřevěné – opevnění. Součástí nových hradeb tehdy byly i dvě kamenné brany a pět věžovitých bašt. Hradba byla Vysoká až 5 metrů a silná 1,5 metru. Cihelnou zdí však bylo údajně město obehnáni již v období husitských válek.

Část hradeb ve středověku obepínal - asi 10 metrů široký - vodní příkop, napouštěný Bratrušovským potokem. Starou bránu, strženou v roce 1860, zesiloval také kamenný barbakán ve tvaru podkovy (s vlastní menší bránou), který se nacházel nedaleko míst, kde se dnes Starobranská ulice napojuje na ulici Gen. Svobody. Barbakán s branou byl stržen v roce 1863. Stavba šumperských hradeb je dodnes považována za jednu z největších stavebních akcí v historii města, která trvala několik let, možná i desetiletí. Hradební opevnění bylo poničeno zejména v období třicetileté války; po dobytí města Švédy v roce 1646 totiž museli obyvatelé hradby většinově sami strhnout. V průběhu 19. století pak byly hradby na některých úsecích odstraněny úplně. Postupně tak zmizelo i všech pět bašt (již před rokem roku 1834), příkopy byly zasypány a přeměněny na parčíky.

Část historie šumperských hradeb se odehrála – jakoby – včera. Nejdůležitější částí městské fortifikace byly totiž vždy věžové městské brány: stará v dnešní Starobranské ulici a nová v ulici Lužickosrbské. Ty ještě doplňovala brána v barbakánu. Opevnění však postupně ztratilo svůj význam a prostor mezi branami se stal lákavou „stavební parcelou“. Město je proto – roku 1797 – prodalo soukromníkům. Upravena byla následně hlavně stará brána (později zvaná Jesserova věž. Radní však vzápětí brány – za několikanásobek původní prodejní ceny - postupně odkoupili zpět (nepřipomíná vám to něco ?) a zbourali je. Tehdy se ovšem psal teprve rok 1860. Celá tato anabáze prý proběhla proto, aby se zajistil pohodlný průjezd městem pro císaře Františka Josefa I., který se chystal do lázní Gräfenberk. Císař se skutečně 29. července 1860 v Šumperku zastavil, ale pouze za účelem přepřažení poštovních koňů.

Nejnavštěvovanějším úsekem někdejšího šumperského obranného systému je dnes hradební zeď mezi ulicí Na Hradbách a Langrovou ulicí, kde je - na místě bývalého parkánu (někteří historikové ovšem neochvějně tvrdí, že Šumperk parkán nikdy neměl) - vybudována odpočinková zóna s dětským hřištěm, lavičkami a miniaturgolfem. Většina dnešních zbytků šumperského Městského opevnění tedy pochází z počátku 16. století. Přesto, že i v posledních 40 letech ještě část opevnění nenávratně zmizela, jsou současné hradební úseky upraveny a slouží převážně jako součást relaxačně-odpočinkové zóny pro obyvatela i návštěvníky „Krásného kopce“ Šumperka.