Šumperk – Kunzův dům (měšťanský dům s falešným patrem)

Tento pozoruhodný dům, jehož historie je dlouhá snad jako dějiny města Šumperka, bývá označován jako nárožní, jednopatrový, řadový, atypický, klasicistní a hodnotný. Všechno je pravdivé, i když možná na první pohled ne zcela jednoznačné. Zajímavý je navíc fakt, že i když je tento dům součástí jižní – či spíše jihozápadní – fronty „radničního“ náměstí Míru, je jeho adresou Sadová 1.

Tzv. Kunzův dům byl pravděpodobně postaven již ve 13. století, ale současný objekt už toho moc společného s původní stavbou nemá. V období pozdního baroka (snad v roce 1776) došlo totiž k přestavbě domu i k celkové změně jeho dispozice. Důležitý pro podobu domu byl ale hlavně rok 1832, kdy došlo k výstavbě dvorního křídla, atikového patra i k přeřešení podoby průčelí.

Historie tohoto domu s atypickou dispozicí se tedy začala psát již v době temného středověku, ale nejčastěji bývá spojována s majitelem privilegované textilní továrny Johannem Kunzem. Právě on totiž nechal v roce 1832 přestavit tento nárožní dům a nechal mu přistavět ono charakteristické falešné – neboli atikové - patro.

Nárožní dům s atikovým patrem je postaven z kamenného i cihelného zdiva, diispozičně se jedná o hloubkový dvoutrakt a jeho průčelí je tříosé. Přízemí domu je bosované a patro odděluje profilovaná kordonová římsa. Nároží v patře zdobí bosáž, v atikovém patře motiv šipek. Pod korunní římsou je umístěn pletencový pás. Průčelí do Sadové ulice má 15 okenních os, pásovou rustiku v přízemí i korunní římsu s pletencovým pásem. Jeho součástí jsou také dva klasicistní pískovcové portály se stlačenými oblouky a klenáky. Ten levý (horní) je zazděn v nevýrazném rizalitu, pravý (dolní) je na pravé hlavici datován rokem 1832 a v kartuši klenáku označen monogramem JS.

Interiérové prostory jsou v přízemí jsou zaklenuty valenými klenbami s lunetami nebo pruskými plackami, místnosti v patře jsou plochostropé. Gotické sklepy mají valenou kamennou klenbu.

Tento hodnotný klasicistní dům s gotickými sklepy a atypickou dispozicí z roku 1832 byl mezi naše chráněné kulturní památky zařazen v květnu roku 1994 a od září roku 1995 je navíc součástí šumperské městské památkové zóny.

Zcela na závěr snad ještě alespoň pár slov o muži (obyvateli), který tento dům asi nejvíce proslavil. Johann Kunz zdědil po svém strýci Karlu Wagnerovi mechanickou přádelnu. Ta byla svého času první mechanickou přádelnou na Moravě a již na počátku 19. století, kdy ji ještě vlastnili Wagnerové, měla téměř 1.500 zaměstnanců (vyrábělo se v ní hlavně kusové, stolní a ložní prádlo, které se následně vyváželo do Brna, Pešti i Vídně). Pod Kunzem „císařsko-královská privilegovaná továrna“ skvěle fungovala třináct let, aby poté podnik vyhlásil úpadek kvůli stále nekončícím dědickým sporům. Přesto je však Kunz stále spojován s někdejší prosperitou města a od roku 1832 také s podobou jeho centrální části.