Studniční vrch

Nejvyšší hora Sokolského hřbetu, což je jedna z částí vyššího podcelku Rychlebské Hory. Svou výškou 992 m n.m. už zas tak neoslňuje, přeci jen máme v Jeseníkách spoustu vyšších kopců. Nicméně nad městem Jeseník jde o nejvyšší horu. Jeho význam spočíá v poněkud jiných dimenzích. Už podle názvu má něco společného s vodou. Jak každý ví, město Jeseník (dříve frývaldov) je značně spojeno se jménem Vincence Priessnitze, tedy zakladatele moderní vodoléčby.

Vcelku mohutný masiv se rozkládá zhruba severozápadně od centra města. Jeho úbočí je místem, kde se rozkládá ve svahu a na jihovýchodních předvrcholech hory lázeňské místo Gräfenberk.

Protože Jesenicko je oblastí Sudet osídlených původně německy hovořícím obyvatelstvem, starší název hory Hirschbad tedy vlastně jelení koupel nebo lázeň napovídá, že o poměrně početných pramenech se ví celkem dlouho.

Právě četnost pramenů vedl k tomu, že postupně byly od 40. let 19. století upravovány a zpřístupňovány stezkami, kterými se lázeňští hosté vydávali do přírody k utužení fyzické kondice. Samotný vrchol je relativně snadno dostupný po turistické stezce žluté barvy od výchozího rozcestí u Jitřního pramene. Snadnost dostupnosti je ovšem relativní pojem. Kdo by se nahoru vydával přímo z Jeseníku, musí překonat převýšení něco přes 550 m, do lázní se dá dojet autobusem, ale i pak je pořád převýšení kolem 400 m.

Hora je v podstatě celá zalesněná, takže pokud nenarazíme cestou na nějakou mýtinu, není z ní v podstatě žádný rozhled (škoda, na vrcholu je velká vysílačka).

Hlavní zajímavostí hory jsou tedy upravené prameny s pomníčky. Poměrně nedaleko vrcholu hory se dá narazit na rozcestí u Ripperova kamene. Johann Ripper byl původně důstojník Rakouské armády. Pobýval v lázních na léčbě žaludečních potíží (prý po neuspořádané životosprávě). Na Gräfenberku se zamiloval do Anny Priessnitzové (dcera V.P.). Poměrně brzy se vzdal vojenské služby a věnoval se nejen správě lázní, ale i rozvoje kraje kolem dnešního Jeseníku.

Geologicky patří oblast k Českému masivu (vysočině), Krkonošsko-jesenické subprovincie, Jesenické oblasti. Sokolský hřbet je jednou z částí Rychleb ohraničený zhruba sedlem na Pomezí a toky řek Bělá na východě a Vidnávkou od západu k severu. Samotný masiv je tvořen horninami typickými pro celé Jeseníky – různými rulami, zde rulou biotickou, dále migmatit a migmatická rula.