Spomyšl

Obec Spomyšl se nachází v Podřipsku, přibližně na poloviční cestě mezi městy Mělník a Kralupy n.Vlt. Patří tedy do oblasti dolního toku Vltavy a jejího soutoku s Labem, oblasti, která byla v Čechách nejdříve a nejhustěji osídlovanou již od pradávna. Celý region se nachází v teplé klimatické oblasti s nízkým výskytem srážek. Název obce se v průběhu staletí měnil, nikoli však dramaticky. Obec byla zvána Zbomuschel, Bomysl, Pomyssl, Spomissl, Pomischle, Spomyssel, Spomischel, Spomissle, koncem 19. a počátkem 20.století Spomyšel.

Historie
Nejstarší známou dochovanou písemnou zmínkou o obci je listina z roku 1403, v níž se mluví o existenci statku krále Václava IV. v obci. V dalších letech, byla obec nebo její části v rukách vladyky Jindřicha Vlinského, patřila pod panství Běškovické, křižovníkům Svatomářským v Mělníku, dále pak Janu ze Smiřic, jímž byla připojena k panství roudnickému. V období 15. až 17.století náležela obec různým pánům, v určitém období Lobkovicům, roku 1652 opět králi a Klášteru v Mělníku, pak Chotkům a do roku 1850 patřila ves z větší části k panství Veltrusy. V té době byla obec politicky včleněna do okresního hejtmanství Roudnice a v tomto politickém okrese zůstala až do roku 1960, kdy byla při územní reformě přiřazena pod okresní město Mělník.
Centrální část obce, náves, si zachovala svůj vzhled po staletí a to díky minimálním stavebním zásahům. Nejlépe to dosvědčují velké hospodářské usedlosti rozmístěné na současných pozicích již před staletími.
Zástavba obce vznikala postupně seskupováním zemědělsky zaměřených hospodářství a stavení kolem návsi, což je vidět i na první katastrální mapě z roku 1840. K nejvýznamnějším usedlostem patřila hospodářství Svobody (pak Sobotky), Turka, Šimáka (Klindery), Štolce (u poslanců), Jiránka (Štolce, Dodeciuse), Novotného (Boreckých) a Šustra (Hájka).
Kolem statků, tvořících přirozený střed obce, postupně vznikly domky drobných řemeslníků a zemědělských námezdních pracovníků, z nichž někteří pak po polovině 19.století začali pracovat na právě postavené blízké železnici Praha-Drážďany a ještě později chodili či jezdili za prací do okolních obcí.
Obec byla vždy zemědělsky zaměřená, hlavními produkty byly brambory, cukrová řepa, obilniny, chmel, zelenina a ovoce.

Památky
Nejstarší, pouze zčásti dochovanou historickou památkou, je židovský hřbitov, na němž se pohřbívalo až do začátku 2.světové války. Vznik starší části hřbitova se datuje do poloviny 17.století. Jiné významnější historické památky v obci nejsou.