Soudkova štola

Nízký Jeseník i jeho krajinné podcelky jsou velmi často tvořeny břidlicovitými horninami. Jedním z těchto podcelků je tzv. Potštátská vrchovina. Tvořená je z Velké části spodnokarbonskými břidlicemi a drobami hradeckých či moravických vrstev. Ačkoliv oblast patří již do povodí Bečvy, tedy řeky pramenící v Karpatech, geologicky je ještě Nízký Jeseník součástí Českého Masivu.

Kvalitní břidlice byla v hojné míře těžena jako stavební materiál, zejména pak jako výborná střešní krytina. Vytlačily ji až ve 20. století modernější materiály, leckdy ale ne tak elegantní jako byl přírodní materiál. Dodnes se ostatně na památkově chráněných budovách můžeme s takovou krytinou setkat.

V Nízkém Jeseníku (potažmo Oderských vrších, či zmíněné Potštátské vrchovině) není problém narazit na spoustu lomů, dnes již zaniklých, v kterých se hornina těžila. Největší rozmach této činnosti byl zaznamenán v druhé polovině 19. století. Břidlice nebyla těžena jen povrchově, leckdy se můžeme setkat i s podpovrchovou těžbou, kde nebyl kámen postižen erozí.

K takovým lokalitám patří i Soudkova štola. Najdeme ji nedaleko silnice z Hranic n. Mor. do Potštátu před odbočkou k osadě Boňkov (asi 0,5 km před hospodou U Tlustého Jana pod Puchartem).

Důl byl tvořen hlavní štolou raženou nad severním (pravém) břehu potůčku, ústícímu do nedaleké Veličky. Asi 50 m JV do štoly ústila kratší chodba. Hlavní vstup do štoly je dnes menší (asi 1x1,2 m), boční vstup je pohodlný, cca 1,2x2 m. Hlavní komora (hůře dostupná) má být Vysoká až 10 m, šířka chodby údajně 5-8 m. Boční chodba je dlouhá asi 30 m, štoly jsou přerušené zatopenou šachticí. Údajné délky chodeb jsou 230m, údajně má důl i spodní etáž pod úrovní viditelné u vstupů. Štola je významným zimovištěm letounů (netopýrů). Zjištěno je 11 druhů řádu Chiroptera.

Mimo to k zimování slouží i obojživelníkům (mlok skvrnitý), a bezobratlým (můra sklepní babočka paví oko).

Těžba v dolu probíhala patrně do 40., max. počátku 50. let 20. století. S monitoringem živočichů bylo započato v r. 1983. Ochrana území je v kategorii Přírodní památka, od roku 2013 je i Evropsky významnou lokalitou. Oba vstupy byly průběžně opatřeny mřížemi proti vniknutí, což se zajména u většího vstupu evidentně nedaří zachovávat. Místo totiž vyhledávají zřejmě trampové (ale i horší existence) k občasnému noclehu a táboření...