Socha sv. Donáta u Úval

Turistické cíle • Socha

socha sv. Donáta u Úval • Fotografie (10) • Foto: slaja

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

socha sv. Donáta

znak savojsko - lichtenštejnský

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Nedaleko od Úval u Prahy stojí na křižovatce polních cest barokní socha svatého Donáta. Zpodoben je v biskupském šatě. Máme před sebou pravděpodobně italského světce Donáta z Arezza. Tenhle se stal biskupem v Arezzu a byl stať mečem asi roku 362. Zemřel v době vlády císaře Juliana Apostaty, který „odpadl“ od křesťanství a Donát jako věrný obdivovatel křesťanství se mu prostě nelíbil. Donátovy ostatky byly později přeneseny do chrámu na ostrově Murano u Benátek. Pak tady máme ještě druhého mučedníka Donáta. Ten také pocházel z Itálie. Byl vojákem, který se zúčastnil válečného tažení v době markomanských válek ve 2. století n.l. Tehdy se přihodilo to, že jeho vojsko bylo obklíčeno nepřítelem a sužováno velkým nedostatkem vody. Přihnala se velká bouře s blesky, která nejen že pomohla od žízně, ale zničila i nepřátelské vojsko. A tak byl Donátovi připsán zázrak, neboť to byl právě on, kdo vedl prosebné modlitby křesťanů. Popravě ale později stejně neunikl a jeho ostatky byly pohřbeny v katakombách v Římě. V 17. století byly ostatky převezny do německého Bad Münstereifelu. V roce 1652 dne 30. června byla sloužena mše v kostele svatého Martina v Euskirchenu. Při mši byly vystaveny Donátovy ostatky. Na konci mše uhodil do kostela blesk a zapálil oltář i jezuitského kněze. Kněz okamžitě požádal o pomoc svatého Donáta, ten mu pomohl a on naštěstí zůstal bez zranění. Kult sv. Donáta se brzy začal šířit z Německa. V Bad Münstereifelu mají jezuitský kostel sv. Donáta. Světec je zpodobován často v římské zbroji s bleskem, s mučednickou palmou nebo i s vinnou révou. Uctíván je tedy kromě jiného i na Moravě či v rakouském Podyjí.

Dva svatí, Donát z Arezza a Donát z Münstereifelu se asi trochu pomíchali. Oba dva slaví svátek 7.srpna, to byl umučen Donát z Arezza. Někdy se svátek Donáta z Münstereifelu slaví 30. června, tedy na výročí zázraku v Euskirchenu.

V legendách tohoto světce se často vyskytují bouřky, blesky a hromy. Má tedy něco společného s ohněm. Je to světec ohnivý, ale s ohněm umí zacházet, umí ho zkrotit. Křesťanům se hodil právě proto jako ochránce před bouřkou, krupobitím, před nepřízní počasí. Tedy před tím, co mohlo mít ničivý vliv na úrodu, co mohlo ničit stáda s dobytkem. A tak se svatý Donát zařadil mezi agrární světce. Kdybychom šli zpátky do pohanské slovanské minulosti, tak takovou funkci měl bůh Perun.

Latinské jméno Donatus bylo vysvětlováno jako „darovaný“. Když byl Donátův otec smrtelně nemocen, jeho matka se modlila za uzdravení. Bylo jí slíbeno,že její muž se nejenom uzdraví, ale i zplodí syna. Tak se také stalo. Někteří badatelé poukazují na souvislost mezi latinským Donatus a germánským slovem Donner, tj.vládce hromu.

Svatý Donát byl oblíbeným světcem Marie Terezie Savojské, kněžny z Lichtenštejna (1694 – 1772). Marie Terezie byla majitelkou panství Kostelec na Černými lesy, Škvorec, Uhříněves, Rataje nad Sázavou a Kounice. Sochy svatého Donáta nechala postavit na různých místech svého rozsáhlého panství v roce 1765. Jeden dodnes stojí u hřbitova v Kolovratech, druhý stojí ve Vykáni u Kounic. Třetí stál ve Svatbíně (dříve Svrabově) směrem na Brník. Dnes ho najdeme ve skanzenu v Kouřimi. Lidé dříve na adresu sochy sv. Donáta říkali : „Stojíš jako Donát u Svrabova“. Čtvrtá socha stojí u Chlumu u Staňkovic na bývalém ratajském panství.

Další socha se dochovala u Škvorce nedaleko Úval u Prahy. Konkrétně ji najdeme na křižovatce cest mezi obcemi Škvorec a Přišimasy. V nedalekém Škvorci leží dnes pěkně zrekonstruovaný zámek zv. Savoia. V něm pobývala Marie Terezie. Byla takovou dobrou duší pro tento kraj. Věnovala se charitě. Dokázala se o své okolí postarat nejen v materiálním rozměru, ale i v duchovním. V té době vzniklo po kraji mnoho špitálů, kostelů, far a škol. Postavení soch svatého Donáta se k tomu také řadí. Jejím záměrem bylo uchránit pole a úrodu od nepřízně počasí, tedy bouřek, krupobití, lijáků. K sochám se konala prosebná procesí a údajně se u nich na svátek sv. Donáta, tedy 7. srpna, zapalovaly ohně. To už závání pohanskou praktikou;-). Zajímavostí je, že socha stojí na křížovatce staré obchodní cesty. Tato křížovatka bývala návsí obce Křimín, která zanikla za třicetileté války. Socha dnes není v dobrém stavu. Na jejím podstavci najdeme znak savojsko – lichtenštejnský. Okolo sochy rostly čtyři lípy. Paradoxem je, že sv. Donát dvě z lip před blesky neuchránil. Údajně byly poškozeny bleskem.

Další zajímavostí je, že u Donáta vzniklo šamanské poutní místo. V roce 2009 tam šaman ze Sibiře vysvětil dub, který je i dnes ověšen barevnými stuhami.

Svatý Donát je tak pěkným a zajímavým místem k zastavení se na výletě či při procházce.