Smrk

Nejvyšší hora české části Jizerských hor (1124 m). Kdysi se zde stýkaly hranice tří zemí - Čech, Slezska a Lužice. Dřevěná rozhledna z r. 1892 i turistická chata byly po r. 1945 zničeny. Připravuje se stavba nové rozhledny. Smrk je nejvyšší hora české části Jizerských hor (polská Wysoka Kopa měří o 3 metry více). Vrcholek Smrku netvoří vrcholové skalisko, ale spíše plošina s označením triangulačního bodu (Wysoka Kopa je ještě plošší a bez triangulace). V roce 1892 byla na Smrku postavena dřevěná vyhlídková věž. Nad tehdejším smrkovým mořem to musel být úchvatný rozhled! Obrázek vpravo zachycuje plochý vrchol Smrku o 99 let později (betonové základy vyhlídkové věže leží od vrcholu zhruba západním směrem). V současné době (1998) jsou již i tyto polomrtvé stromy odtěženy a v trávě se krčí sazeničky smrků, z nichž by měl povstat nový les, kvůli kterému se zase jednou bude muset stavět nová rozhledna... Rozhlednu zde novoměstští občané chtěli znovu postavit před několika lety. Ve sbírce se však nepodařilo sehnat dostatek peněz, a tak si dřevěnou maketu rozhledny můžeme alespoň prohlédnout v informačním středisku ČSOP na Jizerce. Severně od vrcholu je do vztyčeného kamene zasazena pamětní tabule (nově opravena) na počest německého básníka Theodora Körnera, který sem zavítal 16. srpna 1809. Z jihu vede na Smrk stezka s všeříkajícím jménem Nebeský žebřík. Na obrázku je pohled z této stezky směrem k masivu Jizery. Ze Smrku vedou na jih a sever cesty podél státní hranice. Severní (modrá značka) vede až do Nového Města pod Smrkem, bývalého hornického města založeného 1584. Cesta prochází kolem Měděnce a Rapické hory, kde se těžívala cínová ruda - kasiterit. "Cínová horečka" trvala pouze 50 let a od poloviny 17. století těžba ustala. Některé ze štol se dodnes dochovaly, jako například Beránek Boží vpravo na obrázku. Nachází se na levém břehu Hraničního potoka na východním úbočí Rapické hory. Mříže chrání pochrupující netopýry před lidmi a lidi před zřícením stropu štoly.