Smrdutá - kopec plný překvapení

Zůstane asi navždy nezodpovězenou otázkou, jak a proč získal tento pozoruhodný vrch tak nepřívětivé pojmenování. Ale to nechme k dumání historikům a my se podívejme, v čem je tak zajímavý pro nás turisty, cestovatele a tuláky. Kopec Smrdutá (750 m) je jen malým sedélkem oddělen od mohutného masívu hory Čerňava (844 m), takže se dá říct, že je jejím jihozápadním výběžkem. Je to ale ze všech rozsoch hory výběžek ten nejskalnatější a navíc velmi dobře přístupný po zelené turistické značce, mířící z Čerňavy do Chvalčova. Skalnatý vrchol Smrduté má tvar kužele, jeho strmé svahy dosahují sklonu až 55% a zelené značení, které vede po vrstevnicové lesní cestě, skalnatý vrch ve 2\3 jeho výše obtáčí. A co všechno můžeme na Smrduté spatřit ? Na to se zeptejme lehkého lesního vánku, který se proplétá mezi kmeny stromů suťového lesa: tam se otře o buk lesní, vedle zas o javor klen, jasan ztepilý či lípu malolistou. Dalšími překážkami na cestě větříku jsou kmeny jeřábu ptačího či habru obecného, jen těch jilmů a jedel bělokorých za ta léta ubylo a proluky po nich umožní větrným poryvům rychlejší pohyb. Asi jste si už vydedukovali, že tento kopec bude chráněn jako přírodní rezervace a máte naprostou pravdu: původní PR vznikla už v roce 1975 a r.2000 byla rozšířena na 6.5 ha. Kromě výše jmenovaných druhů stromů, které dosahují stáří asi 160 let a které se zde kupodivu zmlazují, se pod nimi nachází bohaté patro bylinné, kde i naprostého laika upoutá například měsíčnice vytrvalá, bohaté mechorosty a játrovky.

Smrdutá je ale přírodní rezervací, kde jsou chráněny také nádherné exponáty z někdy neprávem opomíjené "neživé" přírody. Na jejích prudkých svazích totiž vystupují četné ohromné balvany, skalky a dlouhé stěny lavicovitých mrazových srubů, setkáme se tu se zvláště zajímavými geomorfologickými projevy zvětrávání pískovců a slepenců v karpatském flyši. Od sedélka pod Čerňavou je vlastní vrcholek Smrduté dostupný strmě stoupající lesní cestou. Pod ním se nachází divoce rozeklaná skalní hradba a z ní vystupuje naprosto ojedinělá skalní věž. Nazývá se "Obří hlava" a skála z profilu opravdu připomíná tvář obludy z pohádkové říše. Je to jedna z nejvýraznějších skal v celých Hostýnských vrších a směle může konkurovat i spící spanilé "krásce" na vrcholku Velé či útvarům na Skalném. Ve volně rozhozených shlucích skalek a nižších skal za vrcholkem Smrduté nalezneme trampské tábořiště s památníčkem jednoho kamaráda, který už není mezi námi. Trampská osada nese název Liga Samotářů.

V sedélku stojí informační panel NS Hostýnské vrchy a zde nalezne návštěvník informaci o zdejší pseudokrasové jeskyni. Vstup do sluje se nachází nedaleko mezi balvany - musí se ale pohledat! Puklinovitá jeskyně připomíná lidmi vyrubanou nízkou štolu. Skutečně v ní byla ta nejužší místa rozšířena lidskou rukou, ale lom chodeb podél puklin je přírodního původu. Pokud sebou máte vhodné vybavení, můžete celou jeskyni o délce 56 m prolézt a dostat se na zemský povrch druhým východem, který leží asi o 12 m níž. Je to zatím nejdelší známá sluj v celých Hostýnských vrších a slouží jako zimoviště čtyřem druhů netopýrů. Na informační tabuli můžeme shlédnout jejich fotografie a ten "vrábelův" je opravdu fešák!

Poslední pozoruhodností kopce Smrdutá je ohromný - 0.5 km dlouhý balvanový proud, který spadá od zeleně značené cesty až k hlavní silnici dole v hlubokém údolí, která vede z Bystřice pod Hostýnem na Tesák a dál... Skalní lavice a útesy nad balvanovitým proudem, který je nejdelší ukázkou tohoto jevu na celém Valašsku, zde stupňovitě dosahují nad našimi hlavami až 30 metrové výše a tady také velezajímavé skalnaté výchozy kopce Smrdutá končí.

( Při konci kamenného proudu, jen kousek nad silnicí, se tyčí dvě šikmé skalní věže.)