Skrbeň

Turistické cíle • Památky a muzea • Tvrz

Skrbeň-budova bývalé tvrze-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (10) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Skrbeň-budovy dvora tvrze z návsi-Foto:Ulrych Mir.

Skrbeň-bývalá tvrz-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Obec Skrbeň s tvrzí se nachází 9 km Sz od Olomouce směrem na Litovel. Ze silnice na konci Olomouce odbočíte z kruhového objezdu Doprava směrem na Svitavy a po pár metrech odbočíte opět vpravo na Křelov. Na křižovatce před Restaurací Prachárna odbočíte vlevo, projedete Křelovem,kolem Břuchotína a u motorestu Křepelka odbočíte vpravo a asi po 1 km na návsi za kostelem sv.Floriána po levé straně uvidíte budovy dvora bývalé tvrze. Po zaparkování na návsi si můžete prohlédnout nádvoří a exteriér bývalé tvrze i jejich hospodářských budov.Tvrz sama je využívána pro bytové účely.

Drobný šlechtický rod se ve Skrbení připomíná již v pol.12.stol. kdy byl pánem Skrbeně vladyka Sedlek, který neměl žádné potomky a tak daroval Skrbeň kostelu sv. Václava v Olomouci. V r.1263 se jmenuje světský vladyka Donon ze Skrbeně. Ze 14.stol. jsou známi vladykové Rudlin a Markvart z Morkovic a ze Skrbeně, Filip ze Skrbeně s manželkou Ofkou ze Zdislavic. Jejich potomci r.1379 prodali vše co měli ve Skrbeni, tj. 10 lánů, tvrz se dvorem, 21 podsedků, 2 hospody, vinice a 2 mlýny markraběti Joštovi. Markrabě Jošt celou, již sjednocenou vesnici daroval r.1382 Lackovi z Kravař. Ten prodal již r.1391 Skrbeň Alšovi a Václavovi Doloplazskému z Bystřice. Po Alešově smrti se Skrbeň rozdělila mezi tři bratry Franka, Václava a Jana. Bratři Václav a Jan se zúčastnili husitských válek za kterých Skrbeň utrpěla mnoho škod. Václav Skrbenský r.1437 pohnal před soud purkmistra a město Olomouc, že mu „tvrz obořili, příkopy zarovnali, ryby lovili a druhé zdávili a na lidech mu ve vsi leželi a most na Moravě podrúbali, a to v plném lantfridu“. Zchudlí bratři Jan a Václav pak své veškeré zboží ve Skrbeni a vesnicí Hynkovem s rybáři a ostatními lidmi, s robotami, s oběma břehy Moravy, s menším i větším sadem prodali Ondřeji Znátovi z Ojnic(Vojnic). Po Ondřeji zdědila Skrbeň dcera Markéta, která držela Skrbeň se 4 syny až do r.1531 kdy ji odkázala svému vnukovi Janovi z Hříště, který přijal název „Skrbenský“. Jan z Hřiště měl 4 syny, Jana, Jaroslava, Petra a Václava. Jaroslav, který zdědil panství hošťálkovské s dalším zbožím, se stal zemským maršálkem knížectví Těšínského a měl za manželku Annu Morkovskou ze Zástřizl. R.1574 prodali jejich potomci Skrbeň i Hynkov Petrovi staršímu Pražmovi z Bílkova. Po Petrově smrti jeho bratři Jan starší a Šebor Pražmové prodali Skrbeň s Hynkovem r.1579 purkmistru a radě města Olomouce u nichž zůstala až do zrušení nevolnictví. Skrbenští z Hřiště nabyli značného jmění a vlivu v zemi. Z 5 synů Jaroslava Skrbenského zasluhuje zmínku Jan a Bernard. Jan byl nejvyšším zemským sudím knížectví Těšínského. Za krále Ferdinanda III. byl v r.1658 povýšen do stavu svobodných pánů v království Českém a zemích připojených do stavu baronského. Z jeho potomků Ota Karel obdržel dědictvím Šenov a byl zemským hejtmanem knížectví Těšínského. Lev Skrbenský z Hřiště se stal po studiích v Římě a v Olomouci v r.1899 arcibiskupem pražským a v r.1901 byl povýšen na kardinála.

Poslední aktualizace: 20.10.2008

Skrbeň na mapě