Skály Králky u Lukova

Při návštěvě hradu Lukova se nemusíme spokojit jen s prohlídkou romantické hradní zříceniny, ale zároveň můžeme shlédnout dvojici velmi zajímavých skalních útvarů. Zatímco ty první skály se nacházejí hned pod hradními ruinami a vrcholové homole až 30 m Vysokých pískovcových věží jsou dobře přístupné z hradního příkopu, k těm dalším musíme vážit cestu "dlouhou" 300 metrů... Z Rozcestí pod hradem k nim vede zeleně značená odbočka. Po chvilce stoupání po lesní cestě projdeme Krátkou soutěskou mezi dvěma největšími skalisky na "nádvoříčko", kde je umístěn panel o zdejší přírodní rezervaci. Z ní se dozvíme pro laika "velmi důležitou" informaci, že zdejší hrubozrnné pískovcové a slepencové skalní lavice jsou odborně řazeny do lukovských vrstev soláňského souvrství a náleží račanské jednotce magurského flyšového pásma. Protože asi nejsme takovými odborníky, bude nás spíše zajímat, že do jednoho skaliska jsou vysekány řady sedátek nad sebou, že se jedná o místo romantické a že z těchto míst musel být kdysi moc hezký výhled. Dnes toto bohužel neumožňují přerostlé stromy.

"Králkami" se skály nazývají podle trošku nelogické lidové pověsti - podle ní zde údajně došlo k setkání tří tajemných králů. (Proč zrovna na těchto místech, to se dneska asi už těžko dozvíme.) Podle další legendy zde vyrubané sedadla sloužila potřebám valašského lovčího práva... Pravdou nejspíš bude, že vznikly až ve století devatenáctém. Králky totiž byly oblíbeným výletním cílem šlechticů Seilernů, sídlících na blízké Lešné. A v roce 1838 na zdejší skály uspořádala vycházku omladina rodu Seilernů společně s omladinou rodu Magnisů ze Strážnice. Nevíme v jakém zastoupení byla mužská a ženská část výletníků, ale víme, že se jim místo natolik zalíbilo a že byl tento výšlap asi důležitou událostí, neboť zde majitelé panství nechali na paměť "spříznění" obou rodů vytesat do tvrdého skaliska již zmiňované řady sedátek. Před nimi byl umístěn i kamenný stůl, ten tady ale už dneska nenajdeme.

Hlavní skalní útvary Králek se skládají ze dvou větších skalních bloků a několika drobnějších skalních výchozů v nejbližším okolí. Pokud máme dobrodružnější povahu, můžeme trošku krkolomnějším chodníčkem zestoupit pod nejvyšší - (10 m) a čtyřicet metrů dlouhé skalisko. Na jeho rozeklané stěně vidíme, jak vrstvu pískovců asi v polovině skalní stěny nahrazují slepence. Pěšinkou okolo dalších skalek pak vystoupíme zpět na "nádvoří" s panelem PP. Další velmi zajímavé místo se nachází ve skalnatém hřebenu kopce nad hlavními skálami. Pokud se podél něho vydáme zhruba severovýchodním směrem, nalezneme pěšinu. Ta vystoupá mezi už výrazně slepencové skalní bloky a protáhne nás mezi nimi krátkou skalní soutěskou. Vzápětí stojíme na velmi zvláštním místě, které tak trochu připomíná zdevastované nádvoří hradní zříceniny. Téměř kruhový amfiteátr obklopují slepencové skalky a slepencové balvany. Nejmohutnější skalní stěna je rozčísnuta velikou puklinou, na jejímž úpatí je vchod do malé rozsedlinové jeskyňky.

Tyto skály nejsou jenom velmi oblíbeným turistickým cílem, ale tak jako skály pod hradem, tak i tyto jsou využívány horolezci. Na Králkách ale vedou cesty jen lehčí a střední obtížnosti...