Skály chybějící na mapách.cz - oblast Hostýnských vrchů

Fotografie (105) • Foto: Franta

Vstoupit do fotogalerie (105 fotografií)

Vstoupit do fotogalerie (105 fotografií)

Posledními objekty neživé přírody, které v počtu víc jak hojném fňukají a stěžují si, že je počet ikonek na mapách.cz je znázorňujících nedostatečný anebo vůbec žádný, jsou skály HOSTÝNSKÝCH VRCHŮ.

Protože tuhle oblast za těch bezmála dvacet let, co bydlím ve Zlíně, poměrně dobře znám, je mi těch chuďátek opravdu líto. Vždyť právě Hostýnské vrchy mohou co do počtu karpatského flyšového kamení směle konkurovat i takovým Chřibům, které patří mezi neskalnatější pohoří střední a východní Moravy.

Navíc nejsou skály v „Hostýnkách“ všechny stejné, jejich pískovce a slepence jsou tvořeny rozličnými flyšovými vrstvami a tudíž se jejich podoba v jednotlivých lokalitách někde i na poměrně malou vzdálenost liší. Jistě – ani tady nenajdeme žádné mohutné útvary známé z českých skalních měst, ale bizarnost některých skal návštěvníka určitě zaujme. Většina je jakoby už v tom karpatském duchu neučesaná, divoká a rozeklaná a spolu s ostrůvky zbylých horských pralesů tvoří malá území nefalšované ryzí divočiny. Mnoho těchto enkláv se stalo místy chráněnými v přírodních rezervacích anebo se honosí titulem přírodní památky.

Jednou z nich je kopec Bludný (637 m), kterému se přezdívá „hostýnský Gibraltar.“ Jeho severní svahy prudce spadají do hlubokého zářezu kaskádovitého toku Bystřičky a spolu s protilehlou Smrdutou vytvářejí západně od Tesáku úzké hrdlo, kterým se tak tak protáhne silnice do Bystřice pod Hostýnem a zmíněná vodoteč. Vrchol Bludného je osazen docela slušnou skalní korunou a severní svah je pokryt množstvím skalnatých výchozů, což nám mapy.cz ale pečlivě zatajují, neboť je na nich vyznačena jen lokalita přírodní památky.

To protilehlá Smrdutá (750 m) je na tom o něco líp. Chráněná oblast jejího skalnatého vrcholu a cenné území balvanitého proudu byly sloučeny do jedné přírodní rezervace, která zahrnuje temeno kopce a jihozápadní svah až nad samotnou silnici. Vlastní podvrchol zdobí jedna z nejbizarnějších skal oblasti – Obří hlava, pod níž se nachází vchod do pseudokrasové, 56 m dlouhé jeskyně. Další pásy mrazových srubů se od vrcholu rozbíhají na několik světových stran, přičemž ty nacházející se nad balvanitým proudem tvoří stupňovitý skalnatý svah, dosahující převýšení více jak třiceti metrů. Trasa zeleně značené tur.trasy a souběžné trasy NS nás nejkrásnějšími místy zdejší divočiny bezpečně provede. Neuvidíme na ní sice ta dvě výrazná skaliska balvanitého proudu, která připomínají šikmou věž v Pise, ale ostatních útvarů k okukování je ze stezky i tak dost.

Na mapách.cz je půlměsíčky vyznačen pouze skalnatý pás u Obří hlavy a ten na nejvýchodnějším úbočí Smrduté nad tur.trasou, ostatní ikonky skal chybí!

Smrdutá je sedlem oddělena od druhého nejmohutnějšího kopce Hostýnských vrchů – od majestátní Čerňavy (844 m). Její prudké svahy a tajemná karpatská zákoutí zkrášluje množství zajímavých skalních výchozů, kterým se ale žlutá tur.trasa a trasa NS pečlivě vyhýbá.

Na mapách.cz přibyla atraktivní hnědý znak označující PP Orlí hnízdo, jenže ostatní skalní výchozy jsou označeny velmi sporadicky jen těmi obloučky, přičemž asi 300 m dlouhý pás Skal nad PR Čerňava zcela chybí. Nacházejí se východně od nejhořejší části Rosošného potoka a tvoří těsně nad hranicí přírodní rezervace soustavu jakýchsi kozích hřbetů, jejichž temena jsou ozdobena skalnatými suky. To nejmohutnější skalisko zvané Hlava je největší atraktivitou hřbetu v jeho nejjižnější části.

Kromě majestátní Čerňavy se Smrdutou jsou mými oblíbenci také skály v okolí Ondřejovska (632 m), půvabného, úzkého a téměř 2 km dlouhého hřebene, který tvoří podstatnou část jižního horizontu kopců nad rekreační osadou Rusava. Ačkoliv všechno to kamení na Ondřejovsku důvěrně znám, zamrzelo nejen skály (ale samozřejmě i mne), že se všechny ikonky z této oblasti z map.cz bůhví proč ztratily! Kromě označení PP Ondřejovsko tu nalezneme jen jedinou vyznačenou skálu, které jsem kdysi dávno dal jméno Františkův kámen. Zmizely ikonky skal nejen z PP Ondřejovsko, tvořícím východní vyššá vrchol hřebene (637 m) a v níž se vypínají Býčí skály, ale hlavně ty dva dlouhé přerušované pásy bizarních skalních útvarů, které oba dosahují délky přibližně 600 metrů!

První z nich tvoří Přední skály. Nacházejí se severně od přírodní památky nad trasou zeleně značené tur.cesty vedoucí od rozcestí Nad Ráztokou na rozcestí Pod Oklukem. Trasa přitom prochází poblíž nejvýchodnějšího útvaru – rozeklaného Dračího hřbetu. Směrem k západu bychom pak v lese narazili na nízkou Plotnu, větší skalní oblast (i s několika věžičkami) u T.O.Orleans a západně odtud pak divukrásné temeno Slunečného kamene, do něhož se zahloubily velké skalní mísy.

Zadní skály bychom našli severně od vlastního vrcholu dlouhého temene Ondřejovska (632 m) pod lesními cestami vedoucími po ploché sníženině podvrcholu. Jejich dlouhý pás začíná notně rozbitou Kaskádou, pokračuje skalkami a balvanitým bludištěm Říše středu a končí skalní hradbou s impozantní Homolí.

Vlastní temeno Ondřejovska přitom také není skáluprosté a všímavý návštěvník narazí pod stezkou na dva nižší mrazové sruby, jež tvoří nejen pískovec, ale i prachovec a jílovec.

(Původně jsem toho chtěl o skalách na Ondřejovsku napsat víc, ale myslím, že si o nich čtenář udělí dostatečnou představu, když se podívá na obrázky v mé Fotogalerii. Žádná přírodní kamenná veledíla to sice – co se týče jejich výše a velikosti, nejsou, ale jistě zaujmou svou pitoreskností...)

Čertovy skály nenajdeme jenom u Lidečka či Hošťálkové, jedny menší takové se vyskytují také u Fryštáku. Tyhle Fryštácké Čerťáky zaujímají minimální plochu, ale mezi ostatními Hostýnskými skálami prim drží ve své podobě – tvoří je totiž několik propojených nižších věží, protknuté vysokými vertikálními puklinami... a nevede k nim ani žádná pořádná stezka, takže se musí v terénu pohledat. Na mapách.cz a ani na těch papírových turistických vyznačeny nejsou, přitom jsou od rekreační nádrže na nejhořejším konci městečka severním směrem vzdáleny jen asi jeden kilometr.

Přírodní památka Vela (526 m) se nachází západně od lukovského hradu, na mapách.cz je sice řádně vyznačena, ale naprosto chybí označení jejích skal. Ty jsou přitom velmi zajímavé, neboť je na vrcholovém hřebeni tvoří dlouhý, selektivním zvětráváním velmi pěkně zpracovaný, pás pískovců. Kousek nad hřebenem narazíme i na jednu z nejbizarnějších skalních věží Hostýnských vrchů.

To samé platí i o PP Holíkova rezervace poblíž Držkové. Impozantní Zadní skály, které jsou součástí chráněného území, vyznačeny jsou, ale mapy.cz se o dalších skalních výchozech v rezervaci nezmiňují, což je škoda. Ony totiž žádnými drobečky nejsou a určitě stojí za shlédnutí!

Když už jsme u té Držkové, rád bych tady zopakoval, že okolí dědinky je pro skalní tuláky opravdu Zemí zaslíbenou. Kromě Předních a Zadních skal se nad obcí nachází ještě Vrzavé skály na Sýkornici, no a ani ke skalní dědince U Juránků to není příliš daleko. Přesně na opačnou stranu od ní klesá směrem k dolině Ráztoky dlouhý skalnatý hřeben, který by se dal označit jako Skalní pás U Juránků, z něhož je na mapách.cz ikonkami vyznačen jenom jeho začátek a konec. Což pásy skalních výchozů (hlavně ten s pozoruhodným viklanem Kulíškem) nacházející se v jeho prostřední části považují za velikou křivdu a důrazně žádají o nápravu!

Velmi bizarním a zajímavým skalním uskupeníčkem je i to, nacházející se na Jehelníku jen kousek od vrcholu Kelčského Javorníku (865 m). Pískovcové skalky tvořené tenkými, na sebe naskládanými plotnami, připomínajícími spíše břidlici, zdobí návrší hned vedle zelené tur.trasy. Jak jsem ale mohl vidět na vlastní oči, i přes svou unikátnost kolem procházející davy naprosto nezajímají – ty totiž spěchají, aby už už stanuli pod novou rozhlednou stojící na nejvyšším bodu Hostýnských vrchů!

Macešsky se k němu zachovaly i mapy.cz a chybějící ikonkou skály trochu té tiskařské černě ušetřily...

Posledními stěžovateli je Čertův hrádek u Hošťálkové, rozervaný skalní blok nacházející se v terénu mezi skalní věžičkou Raráškem a horolezeckými Čertovými skalami u Hošťálkové, který na mapách.cz chybí a to samé platí i o téměř dvacetimetrovém skalním útesu Janůvek, vypínajícím se nad Slušovickou přehradou!

No a toť ode mne z oblasti Hostýnských vrchů vše...

Poslední aktualizace: 3.12.2019

Skály chybějící na mapách.cz - oblast Hostýnských vrchů na mapě