Sedm skal

Oblast severního podhůří Rychlebských hor již svým názvem Žulovská pahorkatina navozuje dojem, že se zde vyskytuje nějaký kámen žulového vzezření. A je ho zde skutečně požehnaně. O výskytu granitu, tedy horniny hlubinné vyvřelé dokládá mimo jiné i množství lomů zaniklých i činných, kde se tato surovina těží. Poněkud paradoxní je, že i když žula patří mezi horniny magmatické hlubinné, jak to že je tak blízko povrchu.

Zásluhu na to měl 'kromě běžné eroze) čtvrtohorní ledovec (přesněji ledovce, dob ledových bylo víc). Pevninský ledovec zasahoval od severu až ke severnímu předhůří Jeseníků a Rychlebských hor a svou činností měkčí materiály obrousil nebo odnesl (jiné zase přinesl v podobě tzv. bludných balvanů). Velmi pěkně o tom vypráví Arnošt Goldflam v expozici Muzea Jesenicka ve Vodní tvrzi v Jeseníku.

Veškerá krajina neležela pod příkrovem ledu, právě tvrdší a odolnější žula čněla nad ledem jako malé ostrůvky (říká se tomu nunataky). Po ústupu ledovce zůstaly v krajině žulové hory, kterým se říká ostrovní. (Smolný vrch, Kaní hora, Boží hora apod.). U těchto hor můžeme pozorovat dodnes leckdy velkolepé žulové výchozy v podobě různých skal nebo skalních stěn.

Žulové výchozy ale nemusí být nutně přímo na samostatných kopcích, tam kde se ledovec už těsně přimykal k vyšším vrcholům dnešních Rychlebských hor přímo ostrovní hory nezanechal, ale nějaké skály obnažil. K takovým patří i skupina Sedmi skal na úpatí Jestřábího vrchu u Černé Vody. Jde sice o nevelké skály, ale o to malebnější. Podle lezeckého průvodce jde o skupinu tří skalních věžiček a několika balvanů z hrubozrné žuly. Pokud jde o celkové počty toho kterého útvaru je možno vznést určitou polemiku, ale to záleží nakonec na vkusu každého jednotlivce. Každopádně jde o seskupení skal a skalek různých tvarů, které vytváří miniaturní skalní městečko nebo vísku. Skály jsou seskupeny zhruba do dvou celků, větší východní i s většími útvary a bloky a poněkud menší skupinku západní. Skupiny skalek odděluje mělké sedélko v rozpětí cca 20–30 m. Skály jsou v průměru 3–4 m Vysoké, nejvyšší z nich nebo skalní stěny dosahují výšek kolem 8 metrů.

Ke skalám nevede žádné značení, nicméně vcelku dobře jsou dosažitelné od lesní cesty mezi Černou Vodou a Novou Červenou Vodou. Od Černé Vody směřujeme zelenou značkou k Novému Podhradí, kousek za připojením jedné z větví Rychlebských stezek objevíme lesní cestu do Nové Červené Vody, ve směru opačném je cesta rovněž doprovázena značkou Rychlebských stezek (od konce vsi jdeme asi 700–800 m, pak již neznačeně. Cesta směřuje ke křížení se čtyřmi směry, vydáme se zhruba k jihovýchodu, po krátkém stoupání (cca 200 m) jsem u Sedmi skal (po pravé straně). Dá se sem i jinými stezkami a pěšinami, ale tento přístup bude asi pro většinu obecenstva nejjednodušší.

Abychom byli úplní, tak i hornina, která se zde nachází: granit a granodiorit, přesněji biotický granit až granodiorit. Minerální složení: křemen, K živec, plagioklas, biotit, hypautomorfně zrnitá až všesměrná textura, středně zrnitá. Doba vzniku paleozoikum, karbon, perm (to jsou prvohory). Žulovská pahorkatina je součástí Českého masivu (krystalinika a prevariského paleozoika), oblast moravskoslezská, region silezikum. V regionálmí zařazení jde o žulovský masiv, ale dokonce i šumperský masiv...