Rychlebské hory (4): Smrk

Rychlebské hory (4): Smrk (08/2019)

Smrk (1 126 m n. m.) je oficiálně nejvyšším vrcholem Rychlebských hor (na některých mapách uvedena výška 1 127 m n. m.). Na paty mu šlape nedaleká Travná hora (1 125 m. n. m.). Oba ploché vrcholy, tvořící spíše částečně odlesněnou náhorní plošinu, byly již několikrát přeměřovány. Jako nejvyšší místo Travné hory byla určena východní vrcholová skalka, nejvyšší bod Smrku je zhruba 200 m od geodetického bodu v rašeliništi.

Vrcholů s názvem Smrk je v ČR více. Další známá hora s tímto názvem se nachází v Moravskoslezských Beskydech - Smrk 1 276 m n. m. a také v Jizerských horách - Smrk 1 124 m n. m.

Do oblasti rychlebského Smrku vede několik turistických tras ze všech světových stran. Od jihu z obcí v Ramzovském sedle dělá převýšení na vrchol 400 – 500 m (z Petříkova po modré značce 4 km, z Ostružné po zelené značce 8 km a z Ramzové po čárkované červené značce (v terénu červený trojúhelník) 5 km. Tato červená turistická značka zároveň kopíruje historickou správní hranici mezi Moravou a Slezskem. Vody z moravských svahů odtékají do řeky Moravy a vody ze slezských svahů odtékají do Kladské Nisy, hřeben je tedy zároveň rozvodím dvou moří – Černého a Baltského.

Z východu od Horní Lipové (místní část obce Lipová-lázně) se dostaneme na Smrk po cyklistické trase přes Lesní bar a částečně po neznačených pěšinách v délce asi 7 km, převýšení cca 540 m, případně také Dlouhou dolinou po modré a následně žluté značce trasou dlouhou 6 km a s přibližně stejným převýšením.

Od západu vede na Smrk neznačená trasa z Paprsku po státní hranici s Polskem přes Travnou horu a Brousek v délce 4 km a s minimálním převýšením pouze cca 200 m. K chatě na Paprsku se dá vyjet autem ze směru od Kunčic (místní část Starého Města) nebo přijít pěšky od Petříkova nebo Ostružné a spojit Paprsek a Smrk do pěšího okruhu.

Od severu míří ke Smrku trasa z Polska a také z Nýznerova (parkoviště Skorošice-muzeum – Smrk po modré a následně žluté značce - cca 670 m převýšení a trasa dlouhá 8 km), případně po zelené přes Sokolí skály – převýšení 680 m a délka 10 km – trasy lze též spojit do okruhu.

Cesty nahoru vedou povětšinou smrkovým lesem, ve vrcholových partiích kolem státní hranice smrky zmizely po orkánu Kyril v roce 2007 a díky tomu je z těchto partií výhled hlavně na polskou stranu a na Králický Sněžník, a částečně také na Hrubý Jeseník. Nejlepší vyhlídka je z vrcholu nazvaného Brousek, polsky Brusek.

Na vrcholové plošině Smrku je rašeliniště, které je chráněno jako přírodní památka (PP Rašeliniště na Smrku) a smrčina je zde díky tomu podmáčená. Trigonometrický bod a cedulku na stromě s nápisem: "SMRK – 1 126 m. n. m. – nejvyšší hora Rychlebských hor", najdeme v lese na červené turistické trase směrem k Ramzové. Historické záznamy zmiňují také rozhlednu na Smrku, nejsou však informace, o jakou rozhlednu se jednalo. Dnes už zde po ní není ani stopy.

Smrkový les je ve vrcholových partiích Smrku hustý, vlhký, krásný a tajemný. A jelikož se většina turistů soustřeďuje kolem nedalekého rozcestí Smrk-hraničník, možná také v domnění, že se jedná o vrchol Smrku, je tady většinou klid a mír.

Na jihozápadním svahu hory se nedaleko vrcholu nachází dřevěná lovecká chatka (Solná chata) v majetku lesní správy, pravděpodobně využívaná jen občas, kolem které se dá dostat na modrou turistickou trasu. V blízkosti chatky je pramen říčky Branné, na stromě nad pramenem visí hrnek pro žíznivé příchozí. Ve zdejších smrčinách rostou za dobrých podmínek v srpnu a září kvanta pravých hřibů.

Asi 450 m od geodetického bodu na vrcholu Smrku se po červené trase směrem na sever dostaneme na významnou křižovatku turistických tras – Smrk – hraničník v nadmořské výšce 1 109 m. V místě byl v roce 2002 vystavěn dřevěný přístřešek s posezením.

V lokalitě je osazen výrazný kamenný hraničník č. III/43, který označuje historické trojmezí tří správních území - Markrabství moravského, Rakouského Slezska a Kladského hrabství. Po vzniku Československa v roce 1918 se zde stýkaly hranice Moravy, Slezska a pruského Německa. Po 2. světové válce zaniklo Prusko, Kladsko bylo přiděleno Polsku, a od této doby až do současnosti se zde stýkají hranice Moravy, Slezska a Polska.

Trasa Smrk – Paprsek vede po hranicích s Polskem a není pro pěší turisty nijak vyznačena, je zde pouze značení pro běžkaře. Chodník je výrazně vyšlapán a také vyježděn cyklisty. Část trasy byla v roce 2017 strojně zbavena porostů, pravděpodobně kvůli snadnější zimní údržbě lyžařských běžeckých tras, což v létě nevypadá úplně dobře. Je ale zbytečné chodit ze Smrku na Paprsek po značených turistických trasách pod vrcholem přes Císařskou boudu – stezka s výhledny po státní hranici je určitě lepší. Délka trasy je cca 4 km.

Po trase nelze vynechat Brousek/Brusek (1 115 m n. m.) – odkrytý kopec se skalkou na vrcholu, jehož svahy tvoří suťové rulové pole. Okolí je porosteno brusinkou a borůvčím. Z Brousku je krásný výhled na Hrubý Jeseník, Králický Sněžník a do Polska.

Dále trasa těsně míjí vrchol Travné hory (1 125 m) a jak již bylo řečeno v úvodu, jedná se o druhou nejvyšší horu Rychlebských hor, o pouhý metr nižší než je nejvyšší Smrk. K vrcholovým skalkám nevede žádná značená trasa. Z hraniční čáry je třeba odbočit u hraničního kamene č. III/45 na slabě vyšlapanou pěšinu jihovýchodním směrem na českou stranu cca 100 m.

Po asi 1 km od Travné hory přicházíme k místu, kde z hranice odbočuje prošlápnutá pěšina dolů k rozcestníku Trkač a odtud nás dále červená značka dovede až k rozcestníku Palaš, odkud je už jenom kousek k významné turistické chatě Paprsek. Chata byla postavena za první republiky v roce 1932 na svahu hory Palaš v nadmořské výšce 1 005 m. Chata je vyhlášená svojí kuchyní a rychlou obsluhou, ve volných dnech s pěkným počasím také hojnou návštěvností. Vedle chaty nechal majitel v roce 2009 postavit dřevěnou kapli sv. Kryštofa, ve které je osazen zvon pocházející ze zaniklé německé osady Grund Messighammer. Web Paprsek: www.paprsek.cz

K chatě vede asfaltová cesta z druhé strany od obce Kunčice bez jakéhokoliv omezení, takže zde běžně parkují automobily. Pod chatou je provozováno lyžařské středisko Paprsek se sedačkovou lanovkou, u jejíž dolní stanice za obcí Velké Vrbno najdeme také parkoviště. V létě lanovka nejezdí. Na Paprsku je instalována webová kamera ČHMÚ: portal.chmi.cz

Lesní bar se nachází na východním svahu Smrku na cyklotrase č. 6044 cca 2 km za Horní Lipovou v nadmořské výšce 760 m n. m. Lesní bar zřídil místní nadšenec, revírník, jako samoobslužný podnik, kde si zákazník vybere zboží a zaplatí do instalované kasičky. Není zde žádný personál, záleží pouze na poctivosti návštěvníků. Bar je vybaven posezením a ohništěm, na kterém si ihned můžete opéct zakoupené špekáčky. Obsluha baru pravidelně dojíždí doplňovat potraviny a pití.

V současnosti se jedná o hojně navštěvovanou lokalitu pro svoji snadnou dostupnost a také zvyšující se popularitu. Ještě před několika lety to bylo neznámé zapadlé místo, kde se turisté nebo cyklisté, obvykle pouze místní a znalí prostředí, zastavili opéct si špekáček. Postupně se počty lidí zvyšovaly, rychle přibývali také návštěvníci z Polska, a lidé přijíždějící co nejblíže k baru, blokovali v Horní Lipové svými automobily celou ulici kolem Vápenného potoka. Posléze tu byl instalován zákaz vjezdu a auta parkují hned za podjezdem pod železniční tratí na určené odstavné ploše. Odtud je to k Lesnímu baru pouhé 2 km.

Asi 800 m nad Lesním barem je umístěn tzv. Horní bar - posezení s pramenitou vodou (přírodní sprcha vodou z potoka). Tato lokalita je mimo nápor návštěvníků, protože od "dolního" baru je to sem hodně do kopce a mimo pramenité vody tu žádné jiné občerstvení není. Web Lesní bar: lesnibar.cz Mapa umístění na mapy.cz: Lesní bar (mapy.cz/turisticka)

Mapa oblasti kolem Smrku: Smrk a okolí (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další naše články z Rychlebských hor:

• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí

Další naše články z Jesenické oblasti:

• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn