Rozvaliny antického sídliště Arykanda v Turecku

V části Turecka zvané Anatolie neboli Malá Asie je soustředěno nejvíce antických památek na světě, více než v samotném Řecku. Uvádí se, že by zde mohl pilný turista navštívit až 13 tisíc antických památných míst a měst. Jedním z nich je Arykanda.

Za kouzlem této antické památky je potřeba jet do vesnice Arif, která se nachází asi 30 km odměsta Finike na atraktivním jižním pobřežního Turecka na rozhraní Egejské a Turecké riviéry. Vesnice leží ve svahu a na jejím horním začátku se nachází u hlavní silnice menší ovocný a zelný trh. Je dobré se tady zastavit a pozorovat místní lidi, jak čile obchodují, odpočívají a pojídají kukuřici. A samozřejmě je možné nakupovat. Teče zde také voda, patrně pitná.

Z tohoto místa vede úzká asfaltová silnice okolo řady skalních hrobek a také do skály zaříznutých vodních kanálů. Po asi jednom kilometru mírného stoupání se ocitne člověk u brány archeologického areálu. Zde je potřeba zakoupit vstupenku (v roce 2014 = 5 TL/osobu), ke které obdrží návštěvník menší orientační plánek. Občerstvení v areálu není, k tomu je potřeba se vydat kousek zpátky, kde se nachází jedna restaurace.

Úchvatné rozvaliny antického sídliště Arykanda, to je určitě významná, ale naštěstí nepříliš navštěvovaná památka. Ideální příležitost pro turecké setkání s řeckou antikou.Podle mnohých se údajně Arykanda svou krásou vyrovná řeckým Delfám. Důležité je také to, že zde člověk nezakopává o turisty na každém kroku a před branou areálu ho neotravují prodejci všelijakých blbostí, jako tomu je především u přímořských památek.

Ruiny města jsou zde umístěny mezi skalami na strmém úbočí pohoří Bey Daglari, přesněji na úpatí k jihu obrácené skály zvané Şahinkaya. Díky poloze v horách a zajímavému rozmístění staveb ve svahu se jedná o parádní skloubení poznávání historie a výhledů do okolí. Zajímavé místo, kde se usídlit, si tenkrát vybrali.

Arykanda bylo unikátní Lýkijské město, postavené na pěti vzestupných horských terasách. Lykijský název „Ary-ka-wanda“ označuje „místo u velkého srázu“. V které době byla založena, není přesně známo. Odborníci řadí většinu památek, které se do dnešní doby dochovaly, do období 5. století před naším letopočtem. Shodují se také ale na tom, že Arykanda byla založena dříve, patrně o celé tisíciletí dříve, a tudíž by se mohlo jednat o jedno z nejstarších míst v Lýkii. K této domněnce je vede název místa, respektive jeho přípona „anda“. Také archeologické nálezy z nedaleké Limyry a Patary řadí osídlení této oblasti do mladší doby bronzové.

V 5. stol. př.n.l. dobyli město Peršané a v roce 333 př.n.l. ho získal pod svou nadvládu Alexandr Veliký, po jehož smrti přešlo pod moc Ptolemiesa a Seleucida. Největší prosperitu prožívalo město patrně v římském období, kdy tvořilo nezávislou konfederaci s ostatními městy Lýkie. Archeologové našli mimo jiné mince ražené v Arykandě přibližně v 2. stol. př.n.l. Za vlády Claudia (Tiberius Claudius Caesar Augustus Germanicus) byla Arykanda v roce 43 n.l. stejně jako celá doposud nezávislá Lýkie anektována Římem a připojena k provincii Pamphylia.

V byzantské době bylo město, částečně rekonstruované po rozsáhlém zemětřesení v roce 240 n.l., nazýváno „Akalanda“ nebo „Orykanda“. Je možné že Arykanda takto existovala až do 11 století, ale pravděpodobnější se jeví, že značně poškozené město se z toho již zcela nevzpamatovalo, lidé ho opustili a přestěhovali se do nového místa na jih od hlavní silnice, kde osídlení existuje dodnes.

Všechny skvosty Arykandy nelze popsat, to musí člověk vidět. Tak alespoň ve stručnosti. Jsou zde lázně (údajně největší lázeňský komplex v Lýkii) či pozůstatky rozlehlé baziliky s podlahami zdobenými mozaikami (chráněné plechovými přístřešky). Samozřejmě tady měli také Agoru, hlavní náměstí, dlouhé okolo 130 metrů. Nad Agorou se nachází chrám slunce, svatyně zasvěcená Heliovi.

Dalším objektem opodál je Traianeum. Leží zde zbytky chrámu uprostřed plochy lemované zdmi s výklenky. Vstupy jsou vytvořeny ve východní a západní zdi. Chrám má pódium. Vzhledem k výškovým rozdílům na úbočí kopce byla na nižší terase jižně od Traianea vybudována Latrina (WC), která měla šest místností v řadě. Na západním okraji agory se nachází Bouleuterion, místo pro zasedání městského sněmu. Napravo od něj je stavba s označením „archive structure“ a vlevo posvátný, zbožný dům. Nad těmito objekty se nachází jeskyně, skalní hrobka. Pod západní stranou agory lze spatřit nádrž na pitnou vodu. Někde nahoře nad námi by měla být pozorovací věž, což je nejvýše položená stavba, ale k té se většinou lidé nevydávají.

Napravo od Agory je půlkruhové divadlo, postavenému patrně ve 2. stol. n.l., které se zachovalo ve velmi dobrém stavu. Jsou v něm sedadla ve 20 řadách rozdělená do 7 částí. Na okraji každé řady jsou zřetelné otvory, které asi sloužily k podpoře markýzy. Před divadlem se rozprostírá hlavní náměstí, široká a plochá agora, která byla uzavřena na třech stranách sloupovím. Zčásti se zachovaly například některé prodejní prostory v její východní části. Na severní straně Agory je k divadlu přiléhající odeon datovaný do 2. stol. n.l., který má z jižní strany hlavní vstup s trojitým portálem. Vlys nad ním nese portrét císaře Hadriána. Odeon byl antická, velmi zdobená budova, která sloužila pro umělecká vystoupení i soutěže a od amfiteátru se lišila tím, že byla zastřešena. V nedávné době byla tato památka dle mého názoru ne zcela vkusně opravena. Použit byl nový mramor, který se mi k tomu nějak nehodí.

Od divadla je dobré ještě kousek vystoupat. Na horní terase byl totiž kdysi vybodován stadion s tribunou (sedadly) umístěnou pouze na jedné, severní straně běžecké trati. Naproti se totiž pod stadionem nachází zmíněné divadlo. Stadium, z helénského období, je menší, než je obvyklé u těchto staveb. Délka stadionu vybudovaného v 1. stol. n.l. činí 117 metrů a šířka 17 metrů. Jeho rozměry byly pouze poloviční oproti běžnému stadionu z té doby. Tribuna je tvořena dvěma lichoběžníkovými prostory spojenými v úzkých koncích. Schody vedoucí k běžecké trati a podpůrné sloupy jsou datovány do druhého století našeho letopočtu.

V levé horní části stadia nás zaujalo ještě jedno místo. Budova s výklenkem byla vybudována nejpravděpodobněji dlouho před Stadionem. Přívěšek nalezený ve vykopávkách ukazuje, že objekt musel být posvátným místem, na kterém bylo vzýváno mnoho bohů. Stavba původně sahala podél celé tratě, ale musela být rozbořena během oprav Stadionu. Dle pohanské víry byly během raných byzantských dob kostřičky dětí umisťovány do amfor a poté pokládány do těchto výklenků, aby byly pod ochranou bohů.

Za další prohlídkou lze pokračovat po široké cestě, po které se přijde do prostřední části areálu, kde se nacházejí další lázně a východní nekropole. Je tady jeden menší chrám nebo hrobka, která pochází z křesťanské doby podle nápisu „Ježíš Kristus zvítězí“. Pohřebiště také obsahuje řadu klenutými hrobek a sarkofágů.

Z dochovaných částí lázní, je zřejmé, že tato východní část areálu sloužila také jako terasa s mimořádným výhledem. Vedle lázní stojí tělocvična a v blízkosti je dům s nápisem. Každého určitě zaujme asi deset metrů vysoké průčelí s množstvím okenních otvorů ve dvou úrovních a také s apsidou. K veřejným lázním přiléhá Gymnasion, který s nimi vytváří společný komplex. Jedná se o prostory, ve kterých se tělesně i duševně vzdělávali mladí muži.

Na několika místech lze spatřit, že archeologické a restaurátorské práce patrně stále pokračují a tak možná teprve budoucnost odhalí přesnější údaje a další krásu tohoto magického místa. Úžasná příroda, ticho a historie, to vše je Arykanda. Současný návštěvník nachází pochopitelně poněkud jinou krajinu a jiný svět než poutník starověku, ale tato archeologická lokalita je dle mého názoru opravdu jedinečná. Otevřeno je denně od 9:00 do 19:00 (duben až říjen) a od 8:00 do 17:00 (od listopadu do března).

S mapovými podklady a informacemi o zdejší oblasti je to horší. Sehnal jsem mapu Turecká Riviera – Antalya (pro sousedící oblasti jsou mapy obdobné) v měřítku 1:150000 od Freytag & Berndt. Základní orientace je možná, ale detailní zákresy a vrstevnice v ní nejsou.

Cestopis o mém putování po Turecku v roce 2014 je zde:

Turecko – I. část = něco o Turecku, přípravy na cestu, přílet do země, Dalaman, začátek putování: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-i-cast-neco-o-turecku-pripravy-na-cestu-prilet-do-zeme-dalaman-zacatek-putovani

Turecko – II. část = Saklikent, Kalkan, Gömbe, Yeşil Göl: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-ii-cast-saklikent-kalkan-gombe-yesil-gol

Turecko – III. část = Yeşil Göl, Subaşi yaylasi, Ak Dag - Uyluk Tepe, Gömbe: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-iii-cast-yesil-gol-subasi-yaylasi-ak-dag-uyluk-tepe-gombe

Turecko – IV. část = Gömbe, Arykanda, Arif, Finike: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-iv-cast-gombe-arykanda-arif-finike

Turecko – V. část = Finike, Gökliman, Demre – Kale, Myra, Ücagiz, Kekova-Simena, Teimiussa, Ağullu: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-v-cast-finike-gokliman-demre-kale-myra-ucagiz-kekova-simena-teimiussa-agullu

Turecko – VI. část = Ağullu, Kaş, Gelemiş, Patara, Fethiye: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-vi-cast-agullu-kas-gelemis-patara-fethiye

Turecko – VII. část = Fethiye, Kayaköy, Fethyijská stezka, Ölüdeniz, Lýkijská stezka: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-vii-cast-fethiye-kayakoy-fethyijska-stezka-oludeniz-lykijska-stezka-fethiye

Turecko – VIII. část = Fethiye, Dalaman, odlet ze země, Lýkie: https://www.turistika.cz/cestopisy/turecko-viii-cast-fethiye-dalaman-odlet-ze-zeme-lykie