Rožmitál pod Třemšínem – kostel sv. Jana Nepomuckého

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Fotografie (10) • Foto: Bubinga

Když jsme jednoho dne projížděli městem Rožmitál pod Třemšínem, zastavili jsme se také na náměstí. Jedná se o původní podhradí, dnes městskou památkovou zónu, které dominuje městský kostel sv. Jana Nepomuckého.

Kdysi na jeho místě stával starší kostel, ale o něm se dochovalo minimum informací. Patrně se rozpadl nebo shořel. A tak byl v roce 1729 vystavěn kostel nový. Zasvěcen byl sv. Janu Nepomuckému. Po dlouhou dobu však neměl statut filiálního kostela, jelikož nedaleko, ve Starém Rožmitále, se nacházel kostel významnější.

Avšak časem tato větší kaple na rožmitálském náměstí přestala obyvatelům města postačovat a tak se roku 1904 započalo s úpravami svatostánku. Kostel byl během jednoho roku přestavěn v neobarokním slohu podle návrhu architekta Josefa Fanty. Dne 8. října 1905 byl slavnostně nově konsekrován. V roce 1967 byl sice Starý Rožmitál připojen k městu, ale fara zůstala na svém původním místě.

Foto: Bubinga

Hlavní vchod do kostela je na severní straně náměstí a nad ním je latinský nápis o přestavbě kostela. V současné době je městský kostel pro svoji výhodnější polohu využíván k bohoslužbám častěji než kostel farní, ale hlavní svátky a nedělní bohoslužby se konají ve Starém Rožmitále.

Svatý Jan Nepomucký nebo též Jan (Johánek) z Pomuka (dnes Nepomuk) byl generální vikář pražského arcibiskupa, mučedník katolické církve a také jeden z českých zemských patronů. Datum narození není přesně znám, někdy okolo roku 1340. Asi nejdůležitější etapa jeho života začala v roce 1389, kdy byl jmenován generálním vikářem pražského arcibiskupa. Tento úřad díky svým pravomocím hrál podstatnou roli ve správě arcibiskupství a v neklidné době konce 14. století také ve sporu mezi arcibiskupem a králem. Kvůli velkému západnímu schizmatu vzniklo nepřátelství mezi českým králem Václavem IV. a arcibiskupem Jenem z Jenštejna, které se také týkalo jmenování biskupů a dalších představitelů vysokých církevních úřadů.

Foto: Bubinga

Osudný den nastal 20. března 1393, kdy se král Václav IV. setkal s Janem z Jenštejna. Po krátké hádce byli zajati čtyři muže z arcibiskupova doprovodu, mezi nimiž byl i Jan z Pomuka. Nejprve byli vyslýcháni a poté mučeni. Jan během tohoto mučení zemřel, zbývající tři přežili a byli propuštěni. Okolo deváté hodiny večerní bylo Janovo tělo svrženo z Karlova mostu do Vltavy. Původně se předpokládalo, že zemřel utonutím, ale následná objevená poranění hlavy vedou k domněnce, že zemřel ještě před vhozením do řeky. O necelý měsíc později (17. dubna) našli rybáři Janovo tělo na pravém břehu Vltavy. Pohřbu se dočkal až patrně v roce 1416, ale zato na významném místě, v katedrále sv. Víta.

Osudy Jana z Pomuku však jeho smrtí neskončily. Politickou vraždu střídá zázrak. Začíná se šířit legenda o jeho životě a především mučednické smrti. Objevuje se také domněnka, že Jan byl vyslýchán a zabit kvůli zpovědnímu tajemství, které se mělo týkat královny. Proč tedy neuznávat slušného člověka, kterého zabila mocenská svévole.

Začaly se stavět sochy. Kdy byla postavena v Čechách první socha Jana Nepomuckého, nevím, ale místo bylo vždy podobné, u řeky, říčky, potoka a u mostu nebo lávky přes ně. Most jako místo smrti Jana z Pomuku se začínal stávat poutním místem a pojmem pro poutníky. A brzy se přidaly kapličky a kostely.

Další zajímavá místa, která jsem navštívil ve městě a okolí: