Pustkovecký bludný balvan.

V ostravské části Pustkovec se nachází několik bludných kamenů. Prakticky ani jeden z nich se nenachází na místě kam ve velmi dávné době doputoval, ale byl přemístěn k významnějším bodům v Pustkovci. Tato městská část je velmi zvláštně umístěna, svým způsobem rozděluje mnohem větší Porubu na dvě části. Jak by ne, kdysik býval samostatnou zemědělskou obcí. V padesátých letech minulého století měla tato oblast ustoupit výstavbě nových paneláků. To se nestalo a tak i v mnohem, mnohem větší městské části Poruby existuje v jistém pohledu malá vesnice, která si možná alespoň v malé míře „neměstský“ charakter zachovává. Ať už je to dáno kostelem, který stál na místě bývalého kravínu a stejnojmenného údolí, které si alespoň částečně zachoval „přírodní“ charakter. Pustkoveckému údolí ve své spodní části dominuje rybník „Ve Dvoře“. Na tuto část symbolicky navazuje na opačné straně hlavní cesty „Martinovská“ přírodní památka „Turkov“.

 

Minimálně jsou zde umístěny tři bludné balvany o kterých vím. Jeden, ten nejvýraznější a největší se nachází naproti římskokatolického kostelu na opačné části hlavní cesty vedoucí od „Slovanu“ k „Duze“. Jedná se o podélný balvan, jehož původní místo nálezu bylo někde v údolí Šibránky (jimž protéká většinou jen velmi nevýrazný potůček Šibráněk). Zde se relativně nudný reliéf Poruby začíná měnit v již poněkud zajímavější zvlněnou krajinu přecházející k Plesné a dále do Děhylova nebo severozápadně k Dobroslavicím. Kdo zde jezdí na kole, tak moc dobře ví jak dokáže „Dobroslavický kopec“ otestovat formu. Ať už z Poruby, tak i z opačné strany z Háje ve Slezsku si tento kopec každý určitě velmi dobře zapamatujete. A právě někde tady, za těmito krajinnými vlnkami, na hranici s městským obvodem Poruba a Plesná, byl tento nejznámější pustkovecký bludný balvan nalezen. Pokud by byl ze skandinávské žuly, tak by se dalo čekat, že by byl v dávné době dopraven mocným ledovcem někdy před 470 až 430 tisíci lety až do těchto míst. Bludné balvany se odborněji nazývají eratické, z latinského výrazu errare – bloudit. Nicméně se nejedná o žulu, ale o hrubozrnný pískovec se spoustou převážně do hloubky zasahujících „forem“ s rozměry v centimetrech až maximálně několika málo desítkách centimetrů. Podle výzkumů by se mělo jednat o těleso miocénního stáří, jehož přesun nebyl z příliš velké vzdálenosti – někde z oblasti, kde se nyní rozprostírá Polsko. Patrně byl dopraven v době „Sálského glaciálu“ (podle řeky Saale) někde do míst které bylo vzdáleno jen několik set metrů severněji od hřiště „mé“ základní školy. :-) Do míst, kde jsem v mládí často chodil běhat, jezdit na kole a ani v nejmenším by mě nenapadlo, že až sem dorazil nepatrný svědek dávné tajemné minulosti, kdy vše mohlo a asi i vypadalo úplně jinak. Teď si jen můžeme ve fantazii představovat dávnou drsnou přírodu, její podmínky a jak vypadala? Dobu, kdy člověk nebyl „pánem lidstva“. V době, kdy se „skandinávský“ ledovec přiblížil až na naše území. Do míst určených Ostravskem, městem Hranice a Přerovem. V západnější části skončil někde před pohořím Krkonoše.

 

Bludný balvan má hlavní rozměry zhruba 2,6 x 2,4 x 0,7 metrů. Další bludné balvany jsou u hasičské zbrojnice v Pustkovci a u stromu vedle garáží za obvodním úřadem této městské části.