Prostějov-farní kostel Povýšení sv. Kříže a bývalý klášter augustiniánských kanovníků

Náměstí T. G. Masaryka, hlavnímu náměstí v Prostějově, dominuje secesní Nová Radnice umístěna na jeho západním průčelí. Nová radnice byla vystavěna v letech 1911-14 podle projektu Karla Huga Kepky, profesora německé techniky v Brně, prostějovskými staviteli Rudolfem Konečným a Josefem Nedělníkem. Sochařskou výzdobu zhotovil Josef Bernauer, štuky zhotovil Vladimír Pleský a nábytek Robert Kořalka. 60 m vysoká věž měla být umístěna uprostřed hlavního průčelí, ale protože se nepodařilo vykoupit sousední dům, byla umístěna asymetricky. Na věži je umístěn orloj, který ukazuje kalendářní měsíce v roce, postavení měsíce a slunce na obloze, nad ním hodiny a je zakončena válcovým sloupovým nástavcem a měděnou kupolí. Interiéry radnice jsou bohatě zdobené. Bohatá dekorace se soustřeďuje kolem hlavního schodiště a reprezentačních prostor v 1. a 2. patře. Stěny vynikají rozmanitým architektonickým členěním a jsou obloženy dřevem, torgamentem či umělým mramorem, krby jsou zhotoveny z kararského mramoru, stropy se člení do kazet, bohatá dekorativní malba pokrývá omítky i štukové články. Zasedací sál je ve 2. patře a do průčelí se promítá předsazeným balkonem, třemi vysokými okny a střešním štítem. Na průčelí radnice jsou umístěny pamětní desky věnované slavným rodákům filozofovi Edmundu Husserlovi a mistrovi české gotiky Matěji Rejskovi (1449-1506) a nápis „Svorností malé obce vzkvétají, nesvorností velké obce hynou“.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Prostějově vznikl spolu klášterem řeholních kanovníků, který v Prostějově založil Petr z Kravař listinou vydanou na hradě Plumlov dne 1. listopadu 1391. Petr v zakládací listině stanovil, že řeholníkům bude odevzdána také fara a škola.

V roce 1430 byl klášter vypleněn a po roce 1522 byl kostel obnovován pro potřeby utrakvistů, kteří tehdy v Prostějově měli náboženskou většinu. Utrakvisté upravili kostel do podoby prostorné halové stavby s rovným zastropením a třemi pavlačemi a následně spojili kostelní loď s nově zaklenutým presbytářem.

V roce 1622 Karel z Lichtenštejna vrátil katolické církvi. Po rozsáhlém požáru Prostějova v roce 1697 zůstaly z kostelní lodi stát jen holé zdi. Při následné opravě bylo staticky zajištěno zdivo a kostel byl nově zaklenut barokní valenou klenbou. Stavebně byla upravena i původní gotická okna. V horní části nad oblouky bočních kaplí byl postaven Ochoz kolem celé lodi spojený s kůrem pro hudebníky. Pro hlavní vstup byl v roce 1700 nově upraven původně boční vchod na severní straně, tj. do dnešního Filipcova náměstí.

Kostel si i přes stavební změny udržel více méně svou gotickou podobu. Celá obnova byla dokončena v roce 1703, kdy kostel nově posvětil olomoucký biskup hrabě František Julius z Breidy. Kostel Povýšení sv. Kříže je jednolodní stavba. Na východní a západní straně je loď uzavřena zdmi s vysokými štíty. Kněžiště je obdélníkového půdorysu s polygonálním závěrem. Krov presbytáře pochází zřejmě ze 16. století, tedy z doby, kdy byl presbytář nově zaklenut síťovou žebrovou klenbou se třemi poli s terčovými svorníky. Obvodové zdi jsou prolomena hrotitými okny s vitrážemi pocházejícími z konce 19. století. Po obou stranách presbytáře se nalézají oratoře. Zastřešen je sedlovou střechou s valbou. Pod presbytářem se nalézá krypta. Původní barokní dlažbu v lodi nahradila nová dlažba položená v roce 1906. Kostel má dvě sakristie – Starou, obdélného půdorysu, zaklenutou Křížovou klenbou se svorníky se znaky rodiny pánů z Kravař, a Novou přistavěnou ke staré v l. 1784-1785.

V roce 1896 byla realizována nadstavba 1. patra a vznikla tak oratoř a depozitář, který byl nově koncem 20. stol. upraven pro výuku náboženství. Výrazným prvkem je též sanktusníková věžička zřízená 1862. K souboru kostela patří také věž, obestavěna budovou fary, a kaple Nejsvětější Trojice, situovaná na jižní straně, stojící v místech bývalé kapitulní síně. Jádro stavby je středověké, přestavba pak pochází z roku 1678.

V roce 1923 byla kaple nově vymalována bratrem Panteleónem, stoupencem katolické moderny. Při restaurování v devadesátých letech 20. stol. došlo k objevu středověké nástěnné malby s motivem Ukřižovaného. Kostel má bohatou výbavu Z níž je nutno zmínit větší množství náhrobních kamenů, hlavní oltář pocházející z dílny kroměřížského sochaře Jana Ležatky a datovaný do roku 1759, dále i vedlejší oltáře a Křížovou cestu, kterou objednal prostějovský farář a básník Karel Dostál – Lutinov a zhotovil ji František Bílek. Od stejného umělce pochází také památník obětem I. světové války, a fresky od Jano Köhlera nacházející se v presbytáři kostela.

http://www.slavnevily.cz/stavby/stavby-prostejov/farni-kostel-povyseni-sv-krize

http://www.hrady.cz/index.php?OID=4574