Přestavlky - areál zámku

Přestavlky u Přerova jsou menší vískou s 260 obyvateli, jejíž svažitá zástavba se vypíná ze svahu kopce pod přírodní památkou Přestavlcký les. Nejhodnotnější památkou obce je docela impozantní čtyřkřídlý patrový zámek, nad jehož hlavním vstupním portálem se vypíná masivní hranolová věž. Od hmoty zámku se směrem k západu až dolů k silnici svažuje rozlehlý zámecký park. Bývalé feudální sídlo je sice zapsáno do Seznamu nemovitých kulturních památek ČR, ale dle jeho zdevastovaného a omšelého vzhledu mu to asi není moc platné. V současnosti jej totiž vlastní soukromý majitel, který nemá na údržbu peníze, a tak si kulturní památka dál pomalu a nevesele chátrá. Objekt je sice nabízen ke koupi za pouhých 25 „melounků“, ale seriózní zájemce na jeho pevně uzavřená vrata dosud nezabušil…

 

Zámek je v mnoha článcích popisován jako pozdně barokní objekt vystavěný roku 1760, ale to zřejmě nebude pravda. Známý hradolog M.Plaček je toho mínění, že byl dokončen již o třicet let dříve a duch baroka se projevil až v pozdějších přístavbách. Těmi byla např. kaple Nanebevzetí Panny Marie zbudovaná na půdorysu elipsy a zaklenutá kupolí... anebo podoba obou schodišť.

 

Zámecké sídlo vzniklo v místech původní tvrze, o jejíž zánik se za třicetileté války zasloužili Švédové, a která byla v té době majetkem rodu Říkovských z Dobrčic. Roku 1679 statek zakoupila Sidonie Kateřina ze Schenferberka a o čtyři roky později jej prodala Ferdinandu hraběti Magnisovi. Plaček soudí, že potomek hrabě Antonín pokračoval v již započaté stavbě zámku a také ji úspěšně dokončil. V roce 1837 ale bylo vše prodáno Vincenci, hraběti Vetterovi z Lilien a poté zámek získal olomoucký arcibiskup kardinál Bedřich Fuerstenberk. Ten nechal LP 1878 objekt adaptovat pro klášter německých řeholnic řádu sv.Voršily. Sestry v něm založily německou dívčí školu, která prošla v roce 1908 úpravou na českou měšťanku. Zámek byl dalším řádem – salesiány, užíván až do roku 1950, kdy byl znárodněn a upraven na sklad zdravotnického materiálu. Při této „úpravě“ byly dřevěné podlahy vytrhány a nahrazeny betonem a původní ostění byla dozděna pro novodobé zárubně.

 

Zámecký objekt stojí na půdorysu čtverce a jeho vnitřní nádvoří obklopují zazděné arkády. Nad hlavním vstupem se tyčí čtyřboká věž ukončená stanovou střechou s cibulí a lucernou. Vstup zdobí honosný portál se dvěma sloupy nesoucími kladí. V kartuši je umístěn erb Maxe Filipa hraběte Magnis a N.Lichtenštejn-Kostelkorn.

Místnosti v přízemí jsou zaklenuty valenými klenbami a chodby mají klenutí křížové. V patře jsou stropy ploché, místy ještě se zbytky původní štukové výzdoby. Vnější fasády jsou v přízemí krášleny kvádrovou rustikou a v patře jsou okna navzájem oddělena pilastry s římsovými hlavicemi. U jižního křídla (a vedlejšího vstupního portálu) jsou umístěny dvě hodnotné barokní skulptury z poloviny 18 století, pocházející od neznámého autora – sv.Vincenc a sv.Jan Nepomucký.

Zámek obklopují od východu a jihu budovy bývalého hospodářského dvora.

 

Park byl v krajinářském stylu zbudován až v 19.století a obohacen drobnými stavbami. Z nich se zachovala grotta Panny Marie Lurdské. Ústřední částí volně přístupného parku prochází silnička s lipovou alejí a obcí je dnes využíván k relaxaci i ke kulturním účelům.