Pražský ostrov Štvanice

Štvanice se v Praze nazývá Ostrov mezi Karlínem a Holešovicemi. V místech dnešního ostrova bylo původně několik menších Ostrovů a brod přes řeku. Po několikerých regulacích vznikl nakonec jeden Ostrov Štvanice. Ostrov dostal název podle zdejšího konání štvanic psů na různou zvěř, včetně medvědů. Koncem 16 století zde bylo varieté, budovy ledáren a 3 restaurace. Přes ostrov vede v současnosti opravovaný Negrelliho viadukt a Hlávkův most z roku 1908, který by také potřeboval opravit. Hlávkův most řidiči znají jako severní zakončení severojižní magistrály.

V třicátých letech byl na ostrově postaven Zimní stadion Štvanice, kde se hrála čtyři mistrovství světa v hokeji. Původně otevřený zimní stadion, byl vybudovaný podle projektu Plečnikova žáka Josefa Fuchse ve třicátých letech; o dvacet let později byla ledová plocha provizorně zastřešena dřevěnou konstrukcí. V roce 2011 byl stadion zbořen. Zůstala jen přilehlá, ale zchátralá budova restaurace, která je stále chráněná jako kulturní památka. Ta je stále vidět od stanice tramvaje.

Kulturní památkou, která je však opravena, je klasicistní dům čp. 858 z roku 1824. V přízemí býval taneční sál. V budově od 90. let 20. století sídlily společností Bonton Music, Artona Home Video, Bonton a. s. Od roku 2014 se budova prezentuje pod názvem Vila (VILA Štvanice) jako „ostrovní scéna“ jejímž provozovatelem je spolek Tygr v tísni, působí zde soubory Tygr v tísni, Geisslers Hofcomoedianten a Divadlo Letí a konají se zde výtvarné a fotografické workshopy, ateliéry a doprovodné programy, scénické kurzy, literární akce a přednášky.

Od západní špičky ostrova na hlavním toku Vltavy směrem k Holešovicím leží Helmovský jez. Vzniklého rozdílu hladin využívá vodní elektrárna. Elektrárna má tři Kaplanovy turbíny o celkovém výkonu 5,7MW. V minulosti zde byly tři Francisovy turbíny s celkovým výkonem 2,14MW. Jedna z těchto turbín je vystavena venku u elektrárny. Při pohledu na elektrárnu si vždy vzpomenu na informaci ze školní výuky, že výkon elektrárny na Štvanici by stačil k nezbytné spotřebě technologického proudu pro naběhnutí provozu slapské elektrárny v případě rozpadu el. sítě, tak zvaného Blackout. Jinak výkon turbín může pokrýt poloviční spotřebu pražského veřejného osvětlení. Malebná budova elektrárny byla postavena v secesním slohu v letech 1903-14 podle projektu architekta Aloise Dlabače. Při rekonstrukci elektrárny v letech 1984-1987 byl rekonstruován i jez a plavební komora a v pravém rameni Vltavy vznikl areál pro vodní slalomáře.

U střední části ostrova je na pravém prameni Vltavy dvojice plavebních komor, u nichž na břehu stojí správní budova čp. 867, a blíže karlínskému břehu jsou ještě dva další kanály, z nichž levý slouží jako sportovní kanoistický kanál. Hranici mezi Holešovicemi a Karlínem tvoří zeď mezi těmito dvěma kanály, tj. plavební komory i kanoistický kanál jsou v Holešovicích a jen nevyužitý pravý kanál je v Karlíně.