Pomník obětem letecké nehody u Zhůří

Pomník obětem letecké nehody u Zhůří je umístěn na svahu Huťské hory, vede k němu cesta z vrcholu právě této hory.

Co se tady stalo

Psal se Rok 1937. Na plochu vídeňského letiště přistávalo pod zamračenou oblohou na Štědrý den ve 14:32 hodin třímotorové osvědčené dopravní šestnáctimístné letadlo F-AMYD typu Wibault letecké společnosti Air France, zajišťující provoz na pravidelné lince Bukurešť - Vídeň - Praha - Paříž. Na palubě se nacházel jediný cestující, JUDr. Karel Flanderka, bratr pařížského advokáta a předsedy čs. kolonie ve Francii, který týden předtím odcestoval vlakem k obchodnímu jednání do Bukurešti, odkud měl již předem zakoupenou zpáteční jízdenku.

Vyřizování účelu jeho běžné pracovní cesty se však nezvykle protáhlo a tak Flanderka ve snaze dřívějšího návratu se rozhodl použít leteckého spoje. Jeho smysl snad stejně jako šéfpilota Čs. aerolinií šestatřicetiletého Františka Lehkého, jednoho z nejzkušenějších, majícího nalétáno téměř dva milióny kilometrů, i jeho kolegy, francouzského radiotelegrafisty Pierra Austruce, byla jistě již planě ovládnuta příjemnou představou nastávajících svátků a zatím také nic nenasvědčovalo tomu, že je se svými nejbližšími neprožijí.

Drobný defekt podvozku byl letištními mechaniky brzy odstraněn a tak letadlo opět odstartovalo v 15:55 do čtyřsetmetrové výšky mraků na další cestu. S vídeňskou rádiovou stanicí udržovalo pravidelné spojení až do 16:10, avšak krátce na to, v 16:20, jej převzaly gonia v Č. Budějovicích, Brně a Mariánských Lázních. Svůj kurz - 326 - udala později ruzyňská věž a tak letoun ve výšce 1 900 metrů s rychlostí až 250 kilometrů v hodině zamířil nad hlavní město. Tady na letišti čekala pilotova manželka s dvěma dětmi, desetiletým synem a šestiletou dcerou; nikdo z nich ještě netušil, jaké drama jim osud na ten večer přichystal.

Mlha, projevující se od počátku cesty, za letu ještě zhoustla, a rovněž množství sněhových vloček, začínajících se divoce kroutit kolem trupu stroje přibývalo. Proto posádka, nacházející se v té době v blízkosti Benešova, znovu požádala pražskou stanici o zaměření polohy. Navigátorova odpověď sestupem z výše tisíc dvěstě na sedmset metrů nařídila udržování daného kurzu, avšak těsně před Prahou pro další zhoršení povětrnostních podmínek požádal Austruc o potvrzení kurzu znovu. Tentokrát však obdržel zprávu nečekanou - příkaz změnit směr kurzu 215, což v daném okamžiku znamenalo návrat zpět do jižních Čech směrem k Pasovu.

Letovou odchylku, činící skoro stodvacet kilometrů, letadlo dodrželo, avšak místo do Prahy se tak dostalo do šumavského prostoru nad Sušici a Kašperskými Horami, jejichž bílou tmou probleskující světla pilot pod sebou zahlédl a snad v domnění, že míří k osvětlené pražské letištní dráze, začal s letounem klesat, až se rozhodl pro přistání. Mezi šumavskými vrcholy tak došlo v 17:39 ke katastrofě, neboť blíže Podlesí, v místě zvaném tehdy Knappenberg, narazilo letadlo ve výši 1 080 metrů do příkře stoupající stráně Zhůří.

Dunivý pád byl slyšitelný daleko do kraje (mnozí pamětníci vzpomínali na hukot motoru letadla, nízko přelétávajícího nad oběma městy), avšak pro nepříznivé podmínky z důvodu značného množství čerstvě napadaného sněhu nebylo možné vypravit okamžitou pomoc. To vše se odehrávalo v době, kdy pilotově čekající rodině v Praze bylo oznámeno, že letištní provoz toho dne skončil, neboť žádny spoj není očekáván. Mezitím po celé trase až k Vyššímu Brodu pátraly po letadlu všechny četnické stanice.

Hromadu vysokou sněhovou pokrývkou zasypaných trosek letadla s potlučenými mrtvolami tří mužů objevil druhý den na Boží hod v 11:15 hajný polesí Seller. Naskytnuvší se mu obraz zkázy letounu byl dokonalý. Stroj si nárazem na stromy, z nichž dva mohutné kmeny vyvrátil, urazil obě křídla. Součásti, stejně jako trup, po dopadu letící setrvačností ještě přes třicet metrů, byly rozmetány až sto metrů od místa zřícení a zničeny tak důkladně, že z okolních rozházených zásilek letecké pošty, která se v kabině nacházela, zůstala v jiskřivém sněhu neporušena pouze láhev šampaňského, ležící opodál.

Přivolaná komise se sem prodírala sněhem přes tři hodiny a zjistili, že k vypuknutí požáru nedošlo, neboť přívod benzínu byl uzavřen, což nasvědčovalo tomu, že vrcholného nebezpečí si v poslední chvíli byl pilot možná vědom. Těla cestujících byla převezena do Prahy, kde k vyšetření případu byla ustanovena zvláštní letecká komise. Událost upoutala značný zájem veřejnosti a 286. výtisk deníku "A-ZET" z 29.12.1937 o ní své čtenáře informoval také proto, že panovaly oprávněné obavy, aby se nestala případnou záminkou nastupujících fašistů k narušení našich přátelských vztahů s Francií.

zdroj:http://www.treking.cz/regiony/sumava-letecka-havarie.htm