Polonina Piškoňa

Výlet na tuto krásnou poloninu jsme spojili s údolím Ozerjanky, viz tento výlet. Od bývalého muzea vorařství jsme stoupali do prudkého kopce podél potoka s popiskami, jaká fauna a flora se v této oblasti vyskytují.

z modré značky jsme přešli na červenou, která vede po silnici z vesnice Siněvir a poté se stáčí vpravo do lesa. Cesta lesem byla příjemná, mírně do kopce, poté les skončil a na vrchol poloniny se šlo loukami, občas po kamenech, vše je tu dobře značené.

Z vrcholu beze jména, výška 1668 metrů jsou výhledy na všechny strany-Gorgany, poloniny Krásná a Svidovec, Rachovské hory, poloniny Boržava a Bukovská. Výhledy se měnily, jak jsme šli poloninou na nejvyšší horu Nehrovec, 1709 metrů. Kromě hor bylo vidět v údolí postupně vesnice Siněvir, Nehrovec a později Koločavu.

Z Nehrovce jsme sestupovali a vystoupali na Horb, 1687 metrů, potom šli dlouho po úbočí hory Jasnovec. Výstup na Barvinok, jen 1461, byl nekonečný, výhledy stále nádherné, neopakovatelné.

Cesta dolů byla skoro hororová. Prudký sráz po kamenech, rozbila jsem botu, les byl zarostlý a značky se ztrácely, když jsme hledali nejpohodlnější sestup.

vyšli jsme na louky a před námi už byla Koločava. Zdála se blízko, šlapali jsme ještě hodinu a půl, už jen podle orientace naší, kolem oborohů a pasoucích se krav.

Ušli jsme i s údolím Ozerjanky 26 kilometrů, ale výlet stál za to! Musí se počítat s větším množstvím vody, na celé polonině není kde doplnit zásoby.