Pohoří Totes Gebirge a nejvyšší kopec Grosser Priel

Pohoří Totes Gebirge (Mrtvé hory) je čarokrásné, ale po čertech vyprahlé. Nachází se v Rakousku, v severní části spolkové země Štýrsko a na jižním okraji Horního Rakouska. Mělo by se jednat o největší vápencovou náhorní pláň ve Východních Alpách, jejíž průměrná nadmořská výška je okolo 1.700 metrů.

Autem lze k pohoří přijet z různých stran, stejně jako je více možností vstoupit do vlastního pohoří či se vydat k jeho nejvyššímu bodu. Já popíši jednu z nich. Nejčastěji tam z naší republiky jezdí lidé po této trase. Z Českých Budějovic k hranicím u Dolního Dvořiště a dále na Freistadt, Linz, Traun, Ried im Traunkreis, Scharnstein, Grunau im Almtal a obec Habernau. U posledně jmenované je možné buď zvolit odbočku směrem na Almtaler Haus nebo ukončit pouť na velkém parkovišti u jezera Almsee v nadmořské výšce 589 metrů.

Odtud je potřeba již po svých pokračovat po trase č. 214 šotolinovou cestou údolím s velmi mírným stoupáním. Až do nadmořské výšky cca 800 metrů to trvá přibližně jednu hodinu. Poté již člověk vidí před sebou skály, které se hlásí začínajícím prudkým stoupání.

Kozí stezky jsou proloženy sem tam nějakým jistícím lanem a občas cestu ulehčí i žebřík. Cesta do sedla Röllsattel (1.755 m.n.m.) trvá něco přes tři hodiny.

Tady je dobré udělat přestávku a začít si všímat okolní úžasné přírody. Následuje mírný sestup až k příštímu rozcestí, který trvá půl hodiny. Kdo uvažuje o návratu směrem k chatě Pühringerhütte(1.638 m.n.m.), může někde tady nepotřebné věci schovat a vyrazit na lehko. Cesta vede vlevo, má číslo 201 a je červeně značená. Po relativně pohodovém začátku následuje brzy drsné hodinové stoupání pod Rote Kögel (2.062 m.n.m.).

Většinou si tady člověk řekne, že by to chtělo přestávku ve stínu a pořádnou dávku vody. To první ve zdejších horách není a s tím druhým musím po čertech dobře šetřit, jelikož tekoucí voda se tu také nenachází. Pohoří „Mrtvé hory“ dostály svému jménu. Chvílemi si turista připadá, jako kdyby se pohyboval nad kamenolomem. Šedá barva kamene a zase šedá barva kamene. Ale jsou to určitě velice impozantní pohledy na náhorní planinu. Myslím, že když chce člověk vidět něco opravdu zajímavého, tak má navštívit Totes Gebirge. Rozpukané skály a několik metrů hluboké propadliny dotvářejí jedinečný ráz této opravdu bizardní KRAJINY.

Od sedla pod Rote Kögel vede cesta přibližně po rovině s mírným klesáním i stoupáním asi jednu hodinu k rozcestí, od které je to další 1 hodinu 45 minut k odbočce, odkud by se dostal člověk k chatě Priel-Schutzhaus. Odtud je to necelá hodina k odbočce na vrchol, do sedla Fleischbanksattel (2.123m.n.m.). Vrchol však pořád vidět není. Je někde tam vzadu a nahoře dobře schovaný. Většina lidí zde odkládá batohy a vyrážím na vrchol jenom na lehko.

Trvá to tam něco přes hodinu, záleží na fyzičce. Ale odměna stojí za to. Kopeček jménem Grosser Priel v nadmořské výšce 2.515 metrů je nejvyšší horou pohoří Totes Gebirge. Impozantní železný vrcholový kříž, zápis ve vrcholové a parádní výhledy jsou dostatečnou odměnou za vynaloženou námahu.

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/