Pohansko - zamyšlení v archeoskanzenu

Lokalita Pohansko leží poblíž Břeclavi u rakouských hranic. Je to významné archeologické naleziště i zámeček, kde je dnes muzeum. Kousek za Břeclaví u menšího parkoviště před podjezdem pod železniční tratí na Bratislavu začíná naučná stezka, která nejdříve vede lužním lesem, Potom cesta prochází okolo již téměř nezřetelných zbytků kamenného valu bývalého hradiště Velkomoravské říše. Na místě někdejšího hradiště je dnes přirozená louka, s lučními rostlinami. Přes louku je pěkný výhled na empírový lovecký zámeček Pohansko, který zde nechali vybudovat Lichtejnštejnové. Při cestě stojí jako připomínka bývalého pohraničního opevnění zrekonstruovaný vojenský bunkr - vzor 37, tzv. řopík. Pevnůstka je součástí muzea Čs. lehkého opevnění Pohansko. Větší část tohoto muzea je za rybníčkem u zámečku.

Pohansko je dnes především významná archeologická rezervace s nalezištěm raně středověkých předmětů. Výzkumy a archeologické nálezy poskytly mnohé poznatky o životě obyvatel v době Velkomoravské říše a historii našich předků. Některé nalezené předměty jsou vystaveny v bývalém Lichtenštejnském zámečku. Hlavní expozice muzea v zámečku představuje život starých Slovanů na hradisku Pohansko z pohledu nejnovějších archeologických nálezů.

Na louce před zámečkem je zřízen archeoskanzen Pohansko, jako muzeum v přírodě, které znázorňuje velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Nachází se v místech, kde bylo v období 9. až 11. století Velkomoravské hradiště o rozloze cca 28 ha s velmožským dvorem. Toto hradiště patří mezi největší středověká hradiště ve střední Evropě. Na louce je k vidění pohanská svatyně a kostrové pohřebiště z 10. stol., polozemnice, studna a keramická pec z 9. stol. Svatyni tvoří kůlový objekt z 1. pol. 10. století sestávající z 8 jamek rozmístěných kolem středové jamky, obehnaný palisádou z kůlů rozestavených v neuzavřeném kruhu. Zemnice je zahloubena cca 80cm do země. Rozměry má 3x3m. Střecha z rákosu je nesena dvěma středovými kůly. V jednom rohu je umístěna malá kamenná pícka.

I když je v archeoskanzenu poměrně málo staveb, přesto mě upoutaly. Uvědomil jsem si, jak málo toho zůstalo z tak významného hradiště naší, slovanské kultury v 9. století. Z rekonstruovaných objektů je vidět primitivní úroveň tehdejších obyvatel. I když jsem neviděl, jak zde žil velmož, myslím, že to taky nebylo nic moc. Tyto myšlenky mě napadly zejména proto, že jsem dva dny předtím byl v rekonstruovaných objektech v rakouském Carnuntumu. To bylo město pro dvě římské legie, kde žilo již v roce 200 kolem 50000lidí s veškerým zázemím. V některých domech již byl vodovod, bazény, i vytápění v podlaze. Město nakonec bylo zničeno Germány kolem roku 400 a dalšími migrujícími barbary. Kulturní život se sem opět vracel pomalu řadu století.

Návštěva muzea v zámečku, prohlídka rekonstruovaných staveb, případně muzea lehkého opevnění může být cílem procházky, nebo jako cíl pro cyklisty. U zámečku je i příjemné posezením, s možností menšího občerstvení. U zámečku stojí zajímavá skulptura Strom větrné harfy jako 9. zastavení podyjské glyptotéky.