Podyjí (3): Čížov – Hardegg - rakouská strana Dyje

Podyjí (3): Čížov – Hardegg -  rakouská strana Dyje (03/2016)

Včera jsme prošli kus české strany Podyjí, dnešní slunečný den jsme si vyšetřili pro rakouskou stranu. Auto necháváme těsně před Čížovem na parkovišti, které je posledním záchytným parkovištěm před vstupem do národního parku a je zdarma.

Za poslední budovou vesnice Čížov, ve které sídlí infocentrum a Správa Národního parku Podyjí, již vidíme pozůstatky pohraničních zátarasů a bývalou strážní věž – venkovní památník železné opony. Tyto ženijně-technické zátarasy byly Churchilem nazvány trefným názvem "železná opona" (iron curtain).

Železná opona, která uzavírala naši státní hranici s Rakouskem a Německem, se začala budovat v roce 1951, kdy u nás vstoupil v platnost restriktivní zákon na ochranu státní hranice. Bylo určeno tzv. hraniční pásmo, které bylo pro normální lidi zcela uzavřené. Z této "země nikoho" byli vystěhováni všichni obyvatelé a jejich domy byly srovnány se zemí.

Zátarasy umístěné uvnitř tohoto hraničního pásma byly několikrát upravovány a posunovány. V 50-tých letech byla hranice obehnána soustavou tří plotů z ostnatých drátů pod vysokým napětím. Na první stěně bylo umístěno poplašné zařízení, střední stěna byla pod vysokým napětím a třetí nízká stěna bránila zvěři proniknout k elektrické stěně. Někde byly instalovány také nášlapné miny.

Na některých úsecích byla ještě čtvrtá stěna, která měla zabránit průjezdu těžkým vozidlům. Nápad s elektrikou byl zrušen v roce 1965. Jednak kvůli spotřebě energie, ale hlavně z důvodu bezpečnosti samotných pohraničníků, kteří se po mnoha smrtelných úrazech svých kolegů báli do prostoru chodit.

Poslední verze z 80-tých let, kterou je možné vidět právě u Čížova, měla podobu dvou plotů z ostnatých drátů se signálním zařízením, oraným pásem ošetřovaným herbicidy (aby bylo vidět případné stopy narušitelů) a obslužnou asfaltovou komunikací. Součástí železné opony byly také železné ježkové a betonové jehlanové zátarasy, a samozřejmě strážní věže.

Železná opona začala být odstraňována v první polovině roku 1990. Na základě dohody tehdejší Správy CHKO Podyjí s ministerstvem vnitra a tehdejší brigádou Pohraniční stráže ve Znojmě byla u Čížova ponechána část opony jako památník. Podařilo se však uchovat jen první linii, vojáci byli s likvidací příliš rychlí. V roce 2015 zde byla dobudována druhá linie a Technické muzeum v Brně dodalo na ukázku protitankové ježky.

Těžko představitelné, že tato železná opona měřila jen v České republice 930 km, a celkově (od Baltského až k Jaderskému moři) pak 7 250 km. Když jdete kolem zbytků opony u Čížova a přijdete až na konec za strážní věž, vidíte dál jen jakousi prázdnou čáru krajinou. Příroda jizvy po odstraněných zátarasech zarůstá, ale stále je to vidět. Divný pocit.

Na strážní věž se nedá dostat, plošina je uzamčena, a tak kdo chce pohled z výšky, musí mu stačit místo na žebříku pod plošinou. Dost bylo železné opony, vydáváme se dále po kouzelné úzké asfaltce bez provozu motorových vozidel lemované stromořadím a bílými patníky. Modrá turistická značka, která je shodná s cyklistickým značením, vede z Čížova až do rakouského Hardeggu.

Určitě nesmíte minout Hardeggskou vyhlídku, proto odbočte u tohoto ukazatele a kousek si ze silnice zajděte, zvláště v dopoledních hodinách, kdy vám nebude na vyhlídce do objektivu fotoaparátu svítit slunce. Od dřeveného altánu na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí je krásný pohled na městečko Hardegg.

Na hlavní trasu je třeba se z vyhlídky vrátit stejnou cestou. Scházíme k řece Dyji do městečka Hardegg. Z Čížova je to sem cca 4 km. Most přes řeku je už dnes naštěstí opravdovou spojnicí dvou států. Legračně vypadá nátěr zábradlí na mostě, které je přesně do půli řeky natřeno vždy jiným odstínem zelené.

Městečko Hardegg má krásný hrad. Rozhodujeme se pro jeho prohlídku. Paní v pokladně umí slušně česky. Říká nám, že dnes (velikonoční neděle) snad ani nebude mluvit německy, je to tu samý Čech. Vstupné do hradu dělá 7,50 Euro (2016). Dostaneme popis v češtině a vyrazíme po zpřístupněných částech hradu bez průvodce.

Hrad je zachovalý a návštěva jistě stojí za to. Jen v poslední sklepní místnosti nespouštějte prezentaci, která stojí 1 Euro. Nestojí za nic – je to dokument o nějakém projektu, který byl na hradě natáčen, moderní černá magie. Rakouská rodina s dětmi, která si prezentaci pustila, utekla po dvou minutách, když se na videu objevily nahé ženy všech typů postav mávající rukama kolem ohně.

Přemýšlíme kam na rakouské straně dál, jestli obejít jen modrou trasu na vyhlídky do první zákruty Dyje (trasa č. 2 - Einsiedlerweg), anebo jít část delší trasy po červené kolem Dyje (trasa č. 1 - Thayatalweg). Nakonec jsme stihli částečně oboje. Obě trasy jdou z města nejprve společně kolem řeky a pak lesem do prudšího kopce. Nahoře se rozdělí.

Jsme v poměrně mladém lese, o jehož původu nás informuje naučná cedule. Smrky napadené kůrovcem byly do jednoho vykáceny. Nyní probíhá obnova lesa již jen výsadbou listnatých stromů. Tady to udělali zavčasu. Z kopce, který jsme předtím vyšlapali, jdeme zase dolů, ale na druhou stranu - tedy po červené k Dyji. Je nádherně, na široké louce u řeky odpočívají lidé v trávě.

Postupujeme ještě dále kolem řeky. Les tady sahá až k vodě. Na stezce je upozornění, že při vysoké vodě je možno použít trasu, která vede výše ve svahu. Všude kvetou sněženky. Vypadá to tady idylicky. Trasa není vhodná pro kola, místy přelézáme kmeny stromů nebo skalky.

V určitém místě se shodneme na tom, že už se vrátíme. Nahoře na kopci, kde se rozpojily červená a modrá, se vydáváme ještě i na modrou. Trasa nás zavádí ke dvěma vyhlídkám, jedna je do údolí Dyje a na skály na protějším břehu, druhá je pěkná vyhlídka na Hardegg. Obě bohužel odpoledne již proti slunci.

Vracíme se do města Hardeggu a odtud se vydáváme zpět k Čížovu. Tentokrát ne po cestě, po které jsme sem přišli, ale pro změnu po zelené značce nejprve kousek kolem Dyje a pak lesem nahoru k Čížovu. Dnes jsme nachodili celkem 18 km, v krásném počasí a v nádherné nepřelidněné přírodě.

Mapa oblasti na mapy.cz: Podyjí - Hardegg, Čížov (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Další články z našeho pobytu v Podyjí:

• Podyjí (1): Zřícenina hradu Nový Hrádek u Lukova
• Podyjí (2): Vyhlídka Sealsfiedův kámen – Devět mlýnů - vinice Šobes