Pod hostýnskou rozhlednou

V současnosti je hlavní „dominantou“ vrcholového hostýnského témě vysoký stožár větrné elektrárny a stará rozhledna se za ní na kótě 736 m krčí jako trpaslík. Dobu největší slávy už má výhledovna bohužel za sebou. Kvůli okolnímu vzrostlému lesu jsou spatřená panorámata podstatně omezenější, ale bývaly časy, kdy z ní bylo za dobrého počasí vidět nejen Bystřici pod Hostýnem se širým okolím, ale také Svatý Kopeček u Olomouce, Jeseníky, Pálavu a dokonce i Tatry.

Za mé návštěvy koncem dubna byla bohužel ještě uzavřena, a tak jsem se musel od jejího úpatí spokojit s rozhledem na Bystřici pod Hostýnem, Kelčskou pahorkatinu s Maleníkem a na pásmo Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů.

Otevřena bývá totiž až v době od 1.května do konce září a ve zbývajícím ročním období se dovnitř člověk dostane jen ve skupince alespoň desíti osob a to ještě na objednávku.

Ani se to nezdá, ale ona je tahle kamenná rozhlednička už zasloužilou „babičkou“ a příští rok (2023) oslaví 125 let své existence!

 

Hlavním propagátorem její stavby (krom těch dalších v poutním areálu) se stal kněz Cibulka. Základní výkop pro kapli Sv.Kříže a rozhlednu se uskutečnil 23.června 1897 a od toho okamžiku se začalo stavět. O měsíc později ale celou novostavbu poničila prudká bouře s vichřicí.

Na konci srpna navštívil Bystřici pod Hostýnem císař Franz Josef I. Jeho pozornosti neuniklo ani nejslavnější moravské poutní místo. Dne 1.září na Hostýně podepsal zakládající listinu rozhledny a poctil dotekem svého vznešeného prstu posvěcený základní kámen, který pak byl ihned vložen do rozestavěného objektu. Poté Jeho Veličenstvo vyslyšelo prosby faráře Cibulky a milostivě svolilo, aby nová rozhledna nesla jeho jméno. Na stavbu bylo vyčleněno 18 tisíc zlatých.

 

Otevření rozhledny veřejnosti se uskutečnilo 14.září 1898, bohužel ale bez jakékoliv slávy, neboť panovník právě truchlil nad skonem své choti Alžběty.

Rozhledna byla vysoká 27 metrů a nad terasou s otevřenou vyhlídkou se tyčila dřevěná nádstavba se štíhlou věžičkou. Na ní se jako korouhev dokola točila pozlacená soška Panny Marie Hostýnské a nad ní ještě dodaleka zářil kříž.

Kvůli místnímu drsnému počasí brzy tato dřevěná nádstavba hrozila zřícením a proto byla v září roku 1915 spolu s křížem i sochou snesena a rozhledna tak zůstala vysoká jen 15 metrů.

 

Rozhledna má půdorys dvou kruhů (vnitřní o průměru tří metrů a vnější o sedmi metrech) tvořených zdivem dodahující tloušťky až jednoho metru. Vhodné pískovcové „kamení“ k výstavbě bylo vydolováno z útrob svaté hory. Výhledová plošina nacházející se 12 metrů nad zemí je přístupna po 63 schodech točitého železného schodiště. Vchod je umístěn na severní straně a v prvním patře se prochází prostorou prvního hostýnského muzea. Okrouhlá okna jsou zdobena sklomalbou od brněnského B.Škardy. Schodiště pokračuje na vlastní vyhlídku, kde je umístěn i dalekohled.

V přízemí se nachází kaple Sv.Kříže přístupná od jihu přes krásné kované dveře od mistra kováře Skřehuty z Bystřice pod Hostýnem. Interiér krášlí oltář s plastikou Panny Marie Bolestné a mramorový kříž od F.Neumanna z Kroměříže.

 

Za první republiky byla vyhlídková terasa zastřešena jehlancovitou střechou. Mezi lety 1957 až 1971 rozhledna sloužila jako retranslační stanice pro příjem TV signálu a veřejnosti byla rozhledna znovu zpřístupněna až v červenci 1987.

Za tu dobu se změnil i vzhled věže: vyhlídka byla opatřena skleněnými okny a zakryta plochou střechou. Poslední velkou rekonstrukcí výhledovna prošla roku 2003.