Po stopách bratří Kleinů

Rybářka  •  Fotografie (57)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (57 fotografií)

Náhrobní deska věnovaná baronem Kleinem

V expozici

Vstoupit do fotogalerie (57 fotografií)

Od začátku prosince 2013 je v objektu Muzea silnic ve Vikýřovicích u Šumperka otevřená nová stálá expozice. Jedná se o instalaci, která přibližuje činnost významných podniků v údolí Desné a jejího přítoku Merty. Podhůří Hrubého Jeseníku bylo v polovině 19. století významným průmyslovým centrem, které se tehdy podílelo na přerodu zemědělského mocnářství v průmyslový stát. 6 bratří Kleinů patřili k nejvýznamnějším průmyslovýma a stavebním podnikatelů, Rakouska (později Rakousko-Uherska). Zakladatelem rodu byl vlastně podnikavý chalupník Friedrich Klein, který své syny nasměřoval k podnikatelské dráze. Rodina pocházela z Kociánova, dnes součásti Loučné nad Desnou. Nejstarší synové (Josef a Engelbert) začali pracovat jako rybníkářští nádeníci na úpravě zámeckého parku v Lednici. Po té, co se k nim přidal další bratr Franz, začali pracovat samostatně a postupně se dostali i k zajímavým zakázkám (silnice u Uherského Hradiště, regulace řeky Hané), postupně se připojili i další bratři a od 20. let 19. století se podíleli na významných silničních a později železničních stavbách. Ve 40. letech 19. k tomu přibyla i průmyslová výroba.

Dá se říci, že jejich stopu najdeme snad na většině železnic v českých zemích (hlavně dnešní trať Praha - Česká Třebová – Olomouc – Břeclav, ale i na železničních stavbách v Brně, nebo železnice Praha – Drážďany (k hranici Saska). Světově nejproslulejší je zřejmě slavná horská železnice z Vídně do Terstu přes průsmyk Semmering. Kleinové na horském úseku postavili 42 km trasy včetně několika mostů a vrcholového tunelu.

Hlavní výrobní zázemí tehdy tvořili jejich závody v Sobotíně a Petrově, další provozy pak měli v Rejhoticích (část Loučné), či ve Štěpánově u Olomouce. Dá se říci, že největší slávy nabyli Kleinové již v první podnikatelské generaci. Přestože synové Albert a Franz založili dvě větve rodu v údolí Desné (Vízmberskou neboli Loučenskou a Sobotínskou), další kleinovské generace spíše jen užívali nashromážděné jmění. Sice se to projevilo v některých stavbách (zámek Sobotín, rozšíření zámku v Loučné, Františkova myslivna aj.), které dodnes patří ke koloritu Jeseníků. Postavili své paláce i jinde (Brno), přechod na modernější technologie vedlo k útlumu železářství v Sobotíně koncem 19. století až k zániku ve 20. letech 20. století, to už ovšem tehdy Kleinům podnik nepatřil.

Expozice v muzeu ovšem přibližuje hlavně rozkvět a nejdůležitější stavby které firmy Kleinů realizovaly. Jsou tu i ukázky produkce i pro běžné spotřebitele (kamna, domácí potřeby i umělecké výrobky). Nesmíme ale zapomenout i na jejich lesnickou činnost. Expozici podle návrhu fy TOMOLA s.r.o. Realizoval Design By Hy s.r.o. s užitím exponátů jak z majetku muzea silnic, tak z depozitářů muzeí v Šumperku, Olomouci, Praze, Opavě aj.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2459

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli