Písařovské sedlo

U nás na horách, přesněji tedy v okolí oblasti, které říkáme Hanušovická vrchovina má skoro každá větší vesnice svoje vlastní pohoří, nebo přesněji nějaký krajinný podcelek. Sečtělý turista tak ví, že ta Hanušovická vrchovina se člení na část Branenské vrchoviny, Hraběšické hornatiny, Úsovské pahorkatiny a Šumperské kotliny. Ale toto členění není dostačující, takže i ta každá část se musí ještě podělit.

Tentokrát si vystačíme u té první, tedy rovnou nejvyšší. Branenská vrchovina má svůj nejvyšší vrchol v „tisícovce“ Jeřábu (1003), který je tak i centrem podcelku Jeřábská hornatina.

Tolik teorie.

Takže poměrně velká obec jako je Písařov má svoje pohoří. Můžeme se setkat s názvy Písařovská vrchovina, nebo pahorkatina. Vzhledem k výškám kopců v okolí Písařova je ale označení pahorkatina poněkud směšné, jde o celkem regulérní vrchovinu. I samotná Písařovská vrchovina se ještě dělí na podokresky, ale to už je skoro každý samostatný kopec. Nejvyšším bodem vrchoviny se označuje jako Čečel (nebo Čečola) s výškou 839 m n.m. Ten je tak nejvyšší vrcholem Jakubovické vrchoviny, tu odděluje od druhého nižšího podcelku, kterým je Lískovecko-spálenický hřbet kopec Lískovec s výškou 778 m. Předěl mezi podokrsek prochází víceméně od jihu samotným Písařovem a vlastně dál Moravským Karlovem k severu ke klášteru na Hedeči (u Králík).

Písařovské sedlo je jedním z výrazných míst, kudy dělící linie mezi podcelky Písařovské vrchoviny prochází. Svou nadmořskou výškou se už může nazývat „horským sedlem“, byť v tom skromnějším významu. Vlastně tu končí již rozptýlená zástavba horního konce Písařova od jihu, ale volně přechází na sever do posledních chalup, které bychom sice mohli už počítat k Moravskému Karlovu, ve skutečnosti je ale katastrální hranice asi 0,75 km pod kopcem, takže neprochází sedlem. Jde tak o rovnou o hranici Olomouckého a Pardubického kraje, ačkoliv historicky vzato je to pořád území Moravy (Moravský Karlov patří k Červené Vodě, která je rovněž celá původně moravská).

Z okolí Písařovského sedla jsou poměrně pěkné výhledy zejména na severní a západní směry (přo příchodu od Čečele), vyhlídky jsou z opačné strany i k samotnému Jeřábu.

Sedlem prochází dvě značené trasy, pěší zelená TZ od Janoušova a Rudy k zastávce Mlýnický Dvůr. Ta vede přímo přes vrchol Spálenisko, druhou značenou trasou je terénní cyklotrasa č. 4071, červené barvy. Ta sem vede (podle vybraného směru) od Hájovny u Tří tabulí a vrch Spálenisko obkrouží a míří rovněž na Mlýnický Dvůr. Ve skutečnosti je ale cyklotrasa 4071 poněkud dálkovějšího charakteru, protože vlastně tvoří takový neuzavřený okruh od Adamu ke Kladskému sedlu (začíná na hraničním přechodu s Polskem Petrovičky-Kamienczyk, přes Mladkov stoupá na Suchý vrch, po hřebenu Bukové hory, sestoupí do Kladské brázdy a zase stoupá přes Písařovské sedlo, pokračuje na Sv. Trojici, dál pak vyjíždí na Vojtíškov, to už je v Králickém Sněžníku, mj. projede kolem Návrší a směřuje ke konci na Kladském sedle, tady další přechod do PL).