Panna Marie a hlava Turkyně v Mohelnici nad Jizerou

Opravdu docela velká věc v celkem malé obci. Krásný a cenný románský kostel upoutá každého na první pohled.

  

Při našem putování si vybíráme místa, kde se nachází nějaká socha, kaple či kostel. Jinak tomu nebylo ani v případě naší návštěvy obce Mohelnici nad Jizerou, která se nachází na soutoku Jizery s Mohelkou, asi 5 km od Mnichova Hradiště. Objevili jsme tady velmi hodnotnou románskou kamennou sakrální stavbu, kterých se v Čechách mnoho nezachovalo.

 

Cenný kostel Nanebevzetí Panny Marie je typickým představitelem předgotického umění, režnou stavbou z kvádříkového zdiva bez fasády. Jeho počátky se datují ke konci 12. století a významné rekonstrukce se dočkal v roce 1876. Z románské doby je dochována obdélná loď, apsida a západní věž.

 

Jednolodní kostel byl postaven na obdélném půdorysu z hruboskalského pískovce. Řádkové zdivo je sice z přesně opracovaných kvádrů, ale každý řádek má odlišnou výšku. Západní straně kostela dominuje hranolová věž, na východě přiléhá apsida. K jihu je situován portál kostela spolu s dvěma jednoduchými románskými okny.

 

Při puristické rekonstrukci v roce 1876 byla na severní straně dostavěna pseudorománská sakristie. Na úpravách se podílel známý, někým vychvalovaný, jiným zatracovaný, Josef Mocker, který se podílel na mnoha rekonstrukcích a dostavbách středověkých památek. Také tato stavba doznala více změn. Došlo k přemístění hlavního vchodu do kostela, úpravě oken, výměně stropu a zvýšení podlahy.

 

Zvonice má čtvercový půdorys a je vysoká 20 metrů. Jsou v ní umístěny tři z původních čtyř zvonů, které se podařilo ukrýt během druhé světové války.

 

Kostel spadá pod farnost - děkanství Mnichovo Hradiště. Součástí památkově chráněného areálu je také přilehlý funkční hřbitov s ohradní zdí a márnicí.

 

Vnitřek kostela je stroze zařízen, ale nic jiného by se do takové stavby nehodilo. Na západní straně lodi je empora, kterou podpírají dva oblouky s původním románským sloupem uprostřed.

 

Novorománský oltář vytvořili roku 1876 lidový řezbáři Dominika a Petra Buškovy. Zajímavé jsou také nástěnné malby ze stejného století od Františka Sequense. Na fresce na pravé straně apsidy je vyobrazena svatá Anna, na levé svatý Arnošt. Horní část apsidy zakončuje kulová klenba. Strop v lodi kostela je kazetový, dřevěný.

 

Pravidelné bohoslužby se zde nekonají, výjimkou je uctění patronky kostela. Každoroční slavnost Nanebevzetí Panny Marie připadá na 15. srpna.

 

Do kostela se však lze podívat i jindy. Je však potřeba zavolat správce (tel. 777 963 416) a domluvit se s ním, kdy bude mít čas. Je to velice ochotný člověk, který nám pověděl mnoho zajímavého. Například pověst, která je ukryta ve zdech kostela a souvisí s jeho založením.

 

Rytíř z nedalekého hradu Zásadka se zúčastnil jedné z křížových cest do Svaté země. Tady byl ale zajat a skončil jako služebník na dvoře tureckého paši. Hra na flétnu i kouzlo osobnosti rytíře způsobily, že se pašova dcera do něj zamilovala. Jelikož by nic takového paša neschválil, tak se mladí milenci rozhodli z paláce uprchnout. Po dlouhé cestě doputoval rytíř ze Zásadky až domů, kde se s mladou Turkyní oženil a po čase se jim narodil syn.

Rozzuřený Paša se rozhodl najít svou dceru a potrestat únosce. S vojáky několik let putoval Evropou, až se ocitl před hradem Zásadka v Mohelnici. Jelikož se mu zdál sen, že své dceři odpustil, tak se vypravil bez vojska do hradu. Z brány mu vyběhl naproti malý chlapec, který ho pozdravil a uvítal v jeho rodné řeči. To tureckého pašu natolik obměkčilo, že se s rytíře ze Zásadky a jeho rodinou usmířil. Na památku této události byl v Mohelnici vybudován kostel, který tu stojí dodnes.

 

Kdo pověsti nevěří, ať se pořádně podívá na severní fasádu kostela, kde lze mezi ozdobnými oblouky pod střechou objevit reliéf, malý svou velikostí, ale velký svou neobvyklostí. Říká se mu "Mohelnická Turkyně" a lze v něm spatřit tvář mladé ženy.

*

 

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu:  http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/