Památník bratranců Veverkových v Rybitví a vynález, který vyvolal národnostní spor

Bratranci Veverkovi se narodili v obci Rybitví nedaleko Pardubic, Václav 10. prosince 1790 a František 3. března 1799. Tady také žili a pracovali. Prvně zmíněný byl kovář a druhý rolník. Především František, když hospodařil, tak si všímal, jak je těžké a nedokonalé rozrušování půdy s nářadím, které tehdy lidé používali. A proto se svým bratrancem začali upravovat záhonový pluh tak, až splňoval jejich představy. Vhodně tvarovaný a na kolečkách upevněný, jednoduchý, ale přitom geniální pluh půdu nejenom rozrušoval a provzdušňoval, ale také drolil a obracel. Již nebylo potřeba také tolik lidské síly. Hloubku orby bylo možné nastavit na hřídeli opřeném o kolečka vpředu. První brázdu takto vyorali bratranci Veverkové za kovárnou v roce 1827 a svůj stroj nazvali „ruchadlo“. Lidé mu ale údajně říkali „veverče“ a zpočátku se u některých z nich moc neosvědčil.

Bratranci Veverkové byli sice šikovní, ale prostí lidé z venkova. Těšilo je, že vymysleli něco, co pomáhá lidem, ale patrně je nenapadlo své ruchadlo označit za vynález a uvažovat o patentu, což by změnilo jejich svízelnou finanční situaci. Ruchadlo vyráběli sami, ale také poskytli každému návod a tak se stalo, že hospodářský úředník Jan Kainz z Choltic si jedno takové ruchadlo nechal vyrobit. Nazval ho Kainzpflug (Kainzův pluh) a jako svůj vynález ho předvedl na hospodářské výstavě v Praze roku 1832, kde se mu dostalo uznání. Především německy psaný tisk nešetřil chválou nad tímto vynálezem a vůbec si nevšimnul, že o stejném pluhu byl článek již rok předtím v časopise Čechoslav, kde básník Josef Jaroslav Langer popisoval, jak v obci Rybitví vyrobili bratranci Veverkové věc, která se v širém okolí používá ke kultivaci půdy. Rozhořel se národností spor, kdy nečestný německý úředník připravil prosté české vynálezce o jejich autorství. Spolu s Langerem se do věci vložil profesor Ignác Lhotský a společně sehnali svědectví lidí, aby mohli přednést v roce 1835 zprávu Hospodářské společnosti. Zde se však spis asi náhodou ztratil a tak se nic nedělo. Doba pokročila a neradostné životní osudy obou bratranců se naplnily, aniž by se oni dočkali úředního uznání svého vynálezu. V roce 1849, jedenáct dnů po sobě zemřeli (František 12. února – pohřben v Přelouči, Václav 23. února – pohřben v Dřítči).

V roce 1868 se k problému vrátil redaktor Hospodářských novin Karel Procházka, sehnal opět nějaká svědectví místní lidí, ale také jeho snaze doba nepřála. Moc se toho nedělo až do roku 1882, kdy se ke spisům panů Lhotského a Procházky vrátil jednatel Hospodářského spolku v Pardubicích František Vratislav Sova, vyslechl zbývající žijící svědky a následujícího roku vydal knížku s názvem „Vynálezci ruchadla“ a tím prokázal autorství bratranců Veverkových, které již nikdo nezpochybnil. Následovalo odhalení pomníku bratrancům Veverkovým 8. a 9. září 1883 v Pardubicích a v Rybitví. Autorem návrhu sousoší bratranců Veverkových je Josef Strachovský a dílo zhotovila z hořického pískovce firma bratranců Ducháčků z Prahy. Akce byla pojata jako velká národní slavnost, kdy například do Pardubic přijelo okolo 30 tisíc návštěvníků, ke kterým promluvil jeden z vůdců českého národního obrození Dr. František Ladislav Rieger.

Obec Rybitví, která má ve znaku ruchadlo, se nachází v Pardubickém kraji asi 4 km severozápadně od krajského města. Jediné, co zde zbylo ze zemědělství, je památka na bratrance Veverkovi. Člověk tady nevidí nic jiného než továrny a obrovské výrobní objekty. Průmysl a chemická výroba. A někde tam se krčí nenápadná, ale typická vesnická usedlost, domek jako od Cimrmana.

Na to, jaká to byla tehdy národní sláva, je dnes trochu ostudou, že k místu nevede žádná značka či naučná stezka. Člověk musí mít dobře nastudované podklady, aby místo našel. Z hlavní silnice Praha – Pardubice je potřeba odbočit ve směru na Černou u Bohdanče a na konci obce Rybitví se dát vlevo a tam se to nachází. Domek (muzeum) mají otevřeno od května do září, pouze však v neděli od 12:30 do 15:30 hodin. Na zahradě stojí památník bratranců Veverkových, na domě pamětní deska s nápisem: „Zde se narodil Václav Veverka, vynálezce ruchadla, dne 10. prosince 1790“. Kousek před domem, na místě, kde roku 1827 bratranci Veverkovi poprvé s ruchadlem orali, stojí voně přístupný pomník s pluhem.

V okolí jsem navštívil ještě následující zajímavá místa:

- Lázně Bohdaneč:https://www.turistika.cz/mista/krasne-mestecko-lazne-bohdanec-a-vyznamny-architekt-josef-gocar

- cukrárna Nella:https://www.turistika.cz/mista/prijemne-mestecko-lazne-bohdanec-a-uzasna-cukrarna-nella

- kostel sv. Maří Magdaleny:https://www.turistika.cz/mista/lazne-bohdanec-a-barokni-kostel-sv-mari-magdaleny-s-kominem-na-strese

- socha sv. Jana Nepomuckého:https://www.turistika.cz/mista/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-okraji-lazni-bohdanec-u-bohdanecskeho-rybnika

- rozhlednička u Bohdanečského rybníka:https://www.turistika.cz/mista/mala-rozhlednicka-ci-ornitologicka-pozorovatelna-na-okraji-bohdanecskeho-rybnika-u-lazni-bohdanec

- Opatovický kanál:https://www.turistika.cz/mista/opatovicky-vodni-kanal-zajimave-stredoveke-vodni-dilo

- město Přelouč: https://www.turistika.cz/mista/zajimave-i-ospale-mestecko-prelouc

- báječná kavárna: https://www.turistika.cz/mista/prelouc-a-uzasna-kavarna-gavi-caffe

- plastika Týden:https://www.turistika.cz/mista/zajimava-i-vtipna-plastika-tyden-pred-mestskym-uradem-v-prelouci

- most přes Labe:https://www.turistika.cz/mista/prelouc-a-reka-labe-splav-s-vodni-elektrarnou-mostem-a-zdymadlem

- kostel sv. Jakuba:https://www.turistika.cz/mista/prelouc-a-kostel-sv-jakuba-nedaleko-masarykova-namesti

- morový sloup a socha sv. Jana Nepomuckého:https://www.turistika.cz/mista/socha-sv-jana-nepomuckeho-na-namesti-v-prelouci

Vyprávění o zajímavých místech, která navštívím, také uveřejňuji na těchto stránkách:

http://bubinga.blog.cz/ nebo na iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/