Ostroměř

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 23 C1

rodiště Eduarda Štorcha

valy

tvrz (1533)

muzeum E. Štorcha a K. Zemana

pomník T.G.M.

První zmínka o objektu 1382

Jiný název objektu Ostomiř

Prvotní osídlení ostroměřského katastru kladou archeologové do období kolem roku 9000 př.n.l. Dle zdejších nálezů byla také nazvána Ostroměřská nálezová skupina. Další osídlení zde proběhlo kolem 6. století př.n.l. Tehdy zde začalo vznikat sídliště, které zaniklo zřejmě přirozeným způsobem kolem 2. století př.n.l. Na nedalekém Mlázovickém chlumu jsou zachovány zbytky příkopů a až 8 m vysokých valů ze čtyřúhelníkového hradiště, které obývali Slavníkovci Viz. též HRADIŠTKO. Vývoj obce byl však úzce spjat s tímto hradištěm. Při datu první zmínky je ves držena v majetcích rodu Kdulinců z Ostroměře. V roce 1495 se zde začínají majitelé poměrně často střídat a jejich výčet je ve stručné formě poněkud nepřehledný. Přenesme se tedy až do roku 1529, kdy zde seděli vladykové z Dobřenic. Právě v tomto roce je tvrz i se zdejším zbožím prodána pánům ze Sendražic od nichž se vzápětí dostala pánům z Rokytníka. Tento rod držel Ostroměř až do těžké doby pobělohorských konfiskací. Ostroměř nově získal v roce 1623 Albrecht z Valdštejna, který rozdělil obec mezi Hořice a Holovousy. Tento Stav trval až do roku 1665, kdy byly obě části obce spojeny pod holovouským zbožím. O dalších 15 let později získali ves valdičtí kartuziáni a připojili Ostroměř k sobčickému statku, kde zůstala až do zániku patrimonia v roce 1848. Zbytky tvrze jsou dnes součástí barokního dvora. V okolí obce jsou pískovcové lomy. Mimo jiné zajímavosti Ostroměře uveďme i expozici muzea Eduarda Štorcha a Karla Zemana. Sbírky jsou doplněny půvabnými malbami Zdeňka Buriana. Z Ostroměře vychází zelená a modrá TZN. Modrá TZN míří přes Hradištko do Mlázovic a zelená TZN taktéž přes Hradištko spěje k Libínu, Šárovcově Lhotě a do Lázní Bělohrad.