Osada Jezerné

Je místní částí Velkých Karlovic, jejíž zástavba je částečně rozložena podél silnice na Soláň a zbytek pak v dolině, kterou vyhloubil Jezerní potok. Přes osadu prochází zeleně a žlutě značená tur.trasa. Žlutá od rozcestí na Soláň stoupá proti toku vodoteče roztroušenou zástavbou ke Karlovskému jezeru a odtud pak velmi strmě na hlavní hřeben Vsetínských vrchů – k sedlu Jezerné na kopci Kotlová. Zástavbu osady tvoří rodinné domy, chalupy a chaty (to vše vystavěno vesměs v tradičním valašském stylu) a poslední dům se nachází vysoko v údolí až pod jezerem.

Ubytování poskytuje např.Chata Jezerné. Rekreovat se tu najednou může až deset osob, jimž je k dispozici sauna, oplocená zahrada s koupacím sudem, terasa s posezením u grilu a parkoviště.

 

Když jsem tudy procházel, viděl jsem i upoutávku na Galerii dřevěných soch umístěných v chalupě za potokem a minul stylovou dřevěnou Hospůdku v Jezerném, která byla v raném pátečním odpoledni bohužel ještě uzavřena.

V centru osady u hlavní silnice právě probíhala výstavba dalšího stylového objektu – pravděpodobně penzionu s restaurací. Pod rozestavěnou budovou stojí klasická valašská roubenka.

 

Od rozcestí vede do asi 2 km vzdálených Velkých Karlovic souběžně se silnicí široký chodník, sloužící i jako cyklostezka. Po ujítí asi 700 m přideme pod kapličku Sv.Trojice (někde uváděna i jako kaple sv.Jana), kterou nechal vystavět v roce 1873 Karel Paigr.

Přístup k sakrální stavbičce umožňuje příkré schodiště s 27 schody. Zděná kaple má obdélný půdorys zakončený apsidou. Nad průčelím se segmentovitým vstupním portálem si v trojúhelníkovém poli můžeme přečíst nápis: Ke cti Nejsvětější Trojice.

Nad štítem se vypíná kamenný kříž. Střecha je sedlová, pokrytá šindelem a obzvláštněna dřevěnou cibulovitou věžičkou, v níž visí jediný zvon.

 

Ten první byl za první světové války zrekvírován pro válečné účely a nový byl zavěšen LP 1923.

I tento byl v následné druhé (ještě horší válce) zabaven a spolu s ostatními poslán na roztřídění do Ostravy. Tam se mezi starými a cennými zvony ocitl i zvon ze Svárova u Uherského Hradiště, no a protože shodou okolností správce sběrných surovin pocházel právě z této obce, zvon schoval a nahradil jej tím „obyčejným“ z Jezerného. Kvůli vzniklým nejasnostem o jeho stáří a hodnotě byl tento poslán na odbornou expertízu do Prahy… a než se dobádalo, co je zvon vlastně zač, byl tady konec války a on byl navrácen zpět do Velkých Karlovic.

 

Od kaple stačí po chodníku odšlapat dalších 700 metrů (ale už po druhé straně silnice) a ocitneme se u malého židovského hřbitova, založeného v roce 1887. Mezi několika desítkami náhrobků je památný hlavně ten, pod nímž jsou uloženy ostatky někdejšího velkokarlovického starosty a zakladatele skláren – Salomona Reicha. Kromě místních Židů jsou tady pohřbeni i ti, pocházející z 20 km vzdálené obce Hovězí. Posledním člověkem, který zde byl po smrti do země uložen, byl roku 1938 Alois Weis. Součástí hřbitova bývala i márnice, ale ta lehla popelem za druhé světové války, kdy ji zapálili němečtí okupanti.

Od roku 2000 začala probíhat celková rekonstrukce hřbitova a byly sem převezeny i náhrobky ze zrušeného židovského hřbitova v Rožnově pod Radhoštěm.