Opava – bludný balvan

Bludné balvany se – pomalu, ale jistě - stávají z volně pohozených kamínků oblíbenými památkami, umístěnými často na významném a nepřehlédnutelném místě v centru měst. Nejinak je tomu ve slezské Opavě, kde jednoho takového „giganta“ najdeme na Praskově ulici, na okraji Křížkovského sadů. A jedná se o „oblázek“, který nejenže patří k největším u nás (přibližně 3,75 m3 a více než 10 tun neživé váhy), ale navíc je také poměrně fotogenický, protože mu pozadí dělá opavský minoritský klášter s kostelem sv. Ducha. Opavský bludný balvan má kvádrovitý tvar, rozměry 210 x 180 x 110 cm a jeho hmotnost bývá různými informačními zdroji udávána v rozpětí 10,5 až 11,7 t. Balvan byl objeven v roce 1958, a to v pískovně u Palhance, což je lokalita na okraji Opavy. Na své současné stanoviště byl nainstalován ještě téhož roku.

Na Opavsko tento balvan dopravily elsterské ledovce, s největší pravděpodobní zřejmě ledovec z druhé elsterské ledové doby. V palhanecké pískovně však balvan neležel v ledovcových sedimentech, ale ve štěrcích řeky Opavy, která počátkem první sálské ledové doby erodovala ledovcové sedimenty z předchozích elsterských dob ledových. Zajímavé, není-liž pravda? V každém případě tento balvan tvoří hrubozrnný deformovaný granit (tedy žula), pocházející z oblasti Smäland v jihovýchodním Švédsku. Uvádí se, že tato žula je složena zejména z šedě červeného draselného živce a ze světle šedého, místy namodralého nebo nafialovělého, křemene.

Opavský bludný balvan tedy sídlí na současném místě již více než jedno půlstoletí. V době, kdy sem byl tahačem dovezen, se Praskova ulice ještě jmenovala Gottwaldova třída, a jeho transport provázel takový zájem televizních štábů, reportérů s propiskou za uchem i široké laické veřejnosti, jako kdyby sám „súdruh Gottwald na Opavsko dlhé pismo napsal“. Je přitom zajímavé, že tehdy na tento – ze země nepatrně vyčnívající - balvan upozornil sbor Vyšší pedagogické školy v Opavě malý, tehdy čtyřletý, Ládík Zapletalů, syn jednoho z tamních profesorů. Následný převoz balvanu provázely poměrně velké a četné komplikace, už jen proto, že podle naší legislativy bylo jakékoliv přemisťování přírodních památek zakázáno. Nakonec však KNV Ostrava učinil výjimku ze zákona s tím, že v pískovně by balvan bránil plnění plánu a socialistických závazků … a navíc by mohlo dojít k jeho trvalému poškození.

Následný převoz pak komplikovaly snad všechny možné i nemožné faktory, které k této éře vždy patřily (a mnohé přetrvaly dodnes). Soudruzi neměli vhodnou techniku, nepřálo jim počasí (pršelo), mosty měly malou únosnost a vlastně ani „nebyli lidi“. Zaskočil je také fakt, že hmotnost balvanu přesahovala i současnou nosnost dvou tehdejších autojeřábů (ukázkou doby byla také hrůza některých opavských soudruhů z toho, že by balvan svým významem mohl zastínit nedaleko stojící sochu Klementa Gottwalda). Nakonec ale pomohla speciální vojenská jednotka, jejich tahač a dvě Tatry 111.

Na závěr jen pár krátkých informací. Od počátku byl balvan „doprovázen“ tabulkou s informačním textem o jeho původu, složení, velikosti a hmotnosti. Tento bludný balvan je tím největším na Opavsku. V minulosti se bludné balvany běžně využívaly jako stavební materiál a až později se staly okrasným doplňkem zahrad a parků. Dnes se uchovávají jako přírodní památky. Opavsko je – vedle Ostravska – lokalitou, kam ledovec zasáhl nejsilněji a kde se vyskytují vůbec největší bludné balvany v celé České republice.