Ondrášov-místní část Moravského Berouna-drobné památky

Ondrášov, místní část Moravského Berouna se 106(2005) obyvateli, leží v Nízkém Jeseníku v horní části přírodního parku „Údolí Bystřice“ , asi 1 km západně od Moravského Berouna při silnici ze Šternberka do Opavy. Dříve samostatná obec je od r. 1960 místní částí Moravského Berouna. Je známá zdejší kyselka Ondrášovka, která má vysoký obsah kysličníku uhličitého a je jednou z nejsilnějších alkalických kyselek v Evropě.

Původně hornická osada a pozdější lázeňská obec Ondrášov(něm. Andersdorf), je známá již na konci 13. stol. Podle dvou kovových desek s latinskými nápisy, nalezených v r. 1906 při rekonstrukci budovy nad Josefovým pramenem, pramen objevil v r. 1260 Zdeslav ze Šternberka, který nechal pramen upravit tak, aby mohla být voda s léčivými účinky čerpána obyvatelstvem celého okolí. Na druhé desce je uvedeno, že studánku s vodou našel u cesty vedoucí ze Šternberka do Opavy kočí. Tuto vodu prohlásil Štěpán ze Šternberka(1320-1357) za léčivou a celé okolí mělo právo tuto vodu čerpat zadarmo. Další nepřímá zpráva o hornické osadě Ondrášov je v listině z r. 1339, ve které se uvádí, že jako poděkování za statek Beroun (Beronensia) a Šternberk, který získal od strýce Divíše ze Šternberka, dával Štěpán ze Šternberka plný desátek kostelu sv. Jiří ve Šternberku ze všech svých hutí, tavících železnou Rudu před městečkem Berounem, získanou z okolních dolů. V r. 1397 Ondrášov(Ondřejov) uváděn mezi jinými vesnicemi jako příslušenství hradu Šternberk, které Markvart ze Šternberka a Petr z Kravař internoval věnem Anně, kněžně opavské a ratibořské a vdově po Petru ze Šternberka. V urbáři města Berouna v r.1500 je Ondrášov uveden jako ves s 10 usedlými německými obyvateli, náležející berounskému panství. Kníže Karel Münstrberský dal v r. 1588 městu Berounu a vsím na jeho panství včetně Ondrášova odúmrt. V r. 1695 získal šternberské panství Jan Adam Ondřej kníže z Liechtensteina a Liechtenšteinové drželi Ondrášov až do pozemkové reformy v letech 1925-26.

Železitá kyselka-Andersdorfská známá již v r. 1663 vysokým obsahem kysličníku uhličitého, je jednou z nejsilnějších alkalických kyselek v Evropě. Známost o léčivých účincích tohoto pramene se roznesla po Moravě tak, že liechtensteinové, majitelé šternberského panství odkoupili v r. 1780 od obce zdejší minerální pramen a zřídily v r. 1786 nedaleko pramene malé lázně s menší budovou s přepychově zařízenými pokoji. Vybudování lázní stálo 15 000 florintů ve stříbře, ale zájem o lázně v Ondrášově byl tak veliký, že ještě ve tejném roce se zaplatily. Lázně sloužily k pitným kúrám a ubytování a zároveň se staly také známou „zašívárnou“ movitějších milovníků pěnivého moku a karetních her. Dosavadní kapacita lázní nestačila a tak Liechtensteinové v r. 1812 vystavěli v lázních výstavnější budovy se 17 pokoji, tanečním sálem a společenským salónem. Největší zájem o lázeňskou léčbu zažily lázně v letech 1822-35. Ondrášovští byli pak majitelem panství vyzváni, aby poskytovali ubytování v soukromí. Zájem byl větší než kapacita pramenů a lázně začaly upadat. K 1. červenci 1839 Liechtensteinové lázně prodali, ale nový majitel se o lázně moc nestaral a po pěti letech zanedbané lázně prodal ranhojiči a porodníkovi z Německé Huzové Florianovi Sirschovi, který lázně upravil, zrenovoval a zavedl i koupele pro opět přijíždějící lázeňské hosty. Největší vzestup zaznamenaly lázně v r. 1846 kdy zde byl i lázeňský lékař s odborným personálem. Měl k dispozici 25 pokojů s téměř 50 lůžky. Léčila se tu chudokrevnost, žaludeční potíže, nervové potíže a další nemoci. V roce 1929 bylo započato se stavbou koupaliště, které bylo slavnostně otevřeno o dva roky později v roce 1931. Bohužel bylo zničeno hned po válce neschopností nových usedlíků. Nás může mrzet, že ještě před 70 léty zde perfektně fungovaly lázně. Ve větší lázeňské budově v parku za tratí k moravskému berounu, byl domov Československého Červeného kříže a na lázeňském zámečku bylo ředitelství a společenské zařízení plnírny kyselky závodu Kyselka Ondrášov, nyní Helios. Po rekonstrukci byl zámeček upraven na restauraci „Na zámečku“. Pro zájemce o kyselku a občerstvení kolemjdoucích byla kyselka vyvedena vedle závodu Helios U Přejezdu železniční trati na silnici do Opavy a vybudován pramen s plastikou, později doplněn informační deskou. Závod Helios navazuje na starou tradici(již v r. 1861) stáčení kyselky do láhví, kdy v r. 1924 měli až 100 zaměstnanců.

V r. 1834 měl Ondrášov 43 domů 355 obyvatel, r. 1930 84 domů a 427 obyvatel a v r.1950 77 domů a 281 obyvatel. V zemědělské a lázeňské obci bylo zahradnictví, zasilatelství fa Kothny, pila(1911), 2 mlýny (1911, 1932), šrotovna, olejna (1911) a měla svoji obecnou školu(1853.1900), poštu i telegraf. Železniční stanice od r. 1872 i pro moravský beroun. V letech 1898-1934 byla v provozu úzkokolejná trať do Dvorců. V Ondrášově kromě krásné přírody v severní části obce najdete také několik památek na bývalou lázeňskou minulost, především v několika výstavných domech. Několik dalších církevních památek, pomník padlým i starý železniční most jsou bohužel dosti neudržované. Péče je věnována jen pramenu kyselky u závodu Helios.