Olomouc-Slavonín,část Kyselov-drobné památky

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Slavonín-Kyselov-kaple sv.Jana Křtitele z r.1875 a kamenný kříž z r.1836-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (37) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

Slavonín-Kyselov-kaple sv.Jana Křtitele z r.1875 a kamenný kříž z r.1836-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (37 fotografií)

Kyselov, něm. Giesshübel, místní část Slavonína, od r.1974 městská část Olomouce se nalézá 4 km jižně od centra Olomouce, na pravém břehu potoka Nemilanka pod Zlatým vrchem.

Slavonín-Kyselov-kaple sv.Jana Křtitele z r.1875 a kamenný kříž z r.1836-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Kyselov(Cysubel) patřil ve 13.stol. drobným vladykům, ze kterých se připomíná v letech 1267-1290 vladyka Hašek z Kyselova. Z r. 1355 je zmínka o vladykovi Drslavovi z Kyselova, který se zavázal olomouckým měšťanům platit 2 groše mostného při použití mostu přes Moravu. Po vymření místních vladyků se Kyselov stal majetkem českých králů. Král Jiří z Poděbrad Kyselov v r.1466 prodal olomouckému měšťanu Mikuláši Erlhauptovi a po jeho smrti manželka Anna odkázala Kyselov v r.1481 městu Olomouci. Od r. 1561 byly v Kyselově zavedeny pozemkové knihy. Obec byla přifařena k sousednímu Slavonínu. V r. 1834 měl Kyselov 28 domů se 132 obyvateli. Nové uspořádání místní samosprávy podle tzv. Stadionova prozatímního obecného zřízení ze dne 20.3.1849 učinilo z Kyselova až do r. 1877, kdy se obec osamostatnila, osadu obce Nemilany. Po osamostatnění měl Kyselov v r. 1880 36 domů a 289 opbyvatel. Obyvatelé se živili především zemědělstvím a v městské cihelně, kterou město pronajímalo, výrobou cihel z hlíny, která se těžila v kopci západně od obce. Od r.1851 byla cihelna ve správě města Olomouce. Kopec se nazýval „Goldberg - Zlatý kopec", podle výborné cihlářské hlíny, která pro zdejší obyvatele byla zlatem, protože jim přinášela obživu. Při těžbě hlíny se ve Zlatém kopci (nyní -vrchu) našly kosti diluviální zvířeny. Provoz cihelny, která měla v r.1938 82 zaměstnanců, byl zastaven až v r. 1946 a je cennou technickou památkou. Na temeni Zlatého vrchu byl v rámci budování předsunutého opevnění Olomouce vybudován jeden ze tří fortů kolem Nemilan, fort č.XI „Kyselovská pevnůstka". Jediný zůstal zachovalý. Rozvoji obce přispělo zřízení železniční stanice Nemilany v r.1880 v těsném sousedství obce, na trati z Prostějova do Olomouce vybudované v r.1870. V r. 1930 měl již Kyselov 56 domů a 513 obyvatel, ze kterých většina pracovala v dělnických profesích, většinou mimo obec. V r. 1935 se uvádí v Kyselově mlýn. Po r. 1945 se muselo 271 německých obyvatel vystěhovat a tak v r. 1950, kdy se Kyselov spolu s Nemilany spojil se Slavonínem, měl Kyselov 74 domů a jen 374 obyvatel. Po r. 1954 se Nemilany opět osamostatnily, ale Kyselov již zůstal jako část obce Slavonína a s ním se také stal v r. 1974 městskou částí Olomouce. Z drobných památek najdete na Kyselovské ulici kapli sv. Jana Křtitele se zvonicí, postavenou v r. 1875 na místě původně dřevěné zvonice. Vedle kaple stojí již od r. 1836 kamenný kříž s reliéfem P.Marie Bolestné na podstavci. Směrem na Nemilany stojí pomník obětem světových válek se jmény tří obětí. Na Zlatém vrchu u polní cesty za fortem č.XI, stojí Socha sv. Jana Nepomuckého z r.1807, vedle které je prastarý hraniční kámen se zbytky nápisu. Další památkou je zachovalý fort č.XI a technická památka, bývalá cihelna u Nemilan. Na Kyselovské ulici najdete také dům s erbem a plastikou lva, střežícího vstup do dvorka. Snad pokus místního romantika, vybudovat si prostředí ve kterém se líbí jeho romantické duši. V současnosti to není již nic zvláštního. Podobných budov je u nás více a i v minulosti si stavěli různí podnikatelé, více nebo méně zdařilé repliky starých hradů nebo zámků.

Poslední aktualizace: 19.7.2009

Nadmořská výška:

215 metrů nad mořem

Olomouc-Slavonín,část Kyselov-drobné památky na mapě