Olomouc-Chvalkovice-drobné památky

Chvalkovice-místní část Olomouce s 2266(2005) obyvateli se nacházejí v severovýchodní části Olomouce, při silnici na Šternberk a Svatý Kopeček.

První zprávy o Chvalkovicích jsou z r.1220, kdy patřily velehradskému klášteru, který pravděpodobně již v r.1115 zde postavil kapli sv.Urbana. Velehradský klášter v r.1287 postoupil Chvalkovice olomouckému biskupství. Z r.1276 je znám Martin z Chvalkovic a další zboží tu měl i klášter Hradisko. Ve 14.stol. byla ves biskupským lénem a od 15.stol. mensálním biskupským statkem. Od r.1456 se tu jmenuje fojtství. Chvalkovice jako lidnatá obec dostaly od biskupa Jana Dubraviuse v r.1551 "právo pečeti a právo udílet právní naučení jiným obcím". Po zrušení nevolnictví v r.1778 došlo k parcelaci pozemků a ves se rozrostla, především kolem dnešního Selského náměstí. R.1784 byla ve Chvalkovicích zřízena kuracie a v r.1856 fara.V r.1850 vznikla samostatná politická obec Chvalkovice. Stará kaple sv.Urbana byla v r.1667 přestavěna na chrám sv.Barbory. V letech 1854-57 byly Chvalkovice pojaty do obraného systému Olomouce a byla vystavěna směrem na Týneček pevnůstka . Jihovýchodně byly postaveny v r.1866 dvě pevnůstky, které byly v r.1895 zrušené a zbořené. Ke konci r.1918 se Chvalkovice v rámci posílení českého vlivu sloučili s Olomoucí.

Minulost obce nám připomíná řada památek, jak církevních tak světských, které najdeme téměř po celém území obce, nejvíce však v ose Selské náměstí-Švabinského ulice ve směru na Svatý Kopeček. Mimo chrámu sv.Barbory z r.1667 jsou to pomníky k uctění padlých v obou světových válkách, sochy, reliéfy,ozdobné portály selských domů, pomníky na tragicky zahynulého důstojníka a sedláka, kříže a také pevnůstka připomínající olomouckou pevnost.