Obrázky z Norska – katedrála Nidarosdomen v Trondheimu

Fotografie (60) • Foto: Bubinga

Při objevování kulturního a historického dědictví v Trondheimu lze jen těžko přehlédnout katedrálu Nidarosdomen, jejíž známost přesahuje hranice Norska. Jedná se o jeden z největších kostelů severní Evropy a jedinou hlavní gotickou katedrálu v Norsku, tudíž jednoznačně pýcha města. Jak mají otevřeno pro veřejnost se lze dočíst na stránkách. Kdo chce k prohlídce přidat návštěvu vyhlídkové věže, musí do Trondheimu zavítat v hlavní turistické sezóně.

Foto: Bubinga

Olaf II.

Svatý Olav, bývalý vikinský král, je nejznámější norský světec, který christianizoval Norsko. Olav Haraldsson (Olav II.) se narodil v roce 995 v Ringerike v jihovýchodní části Norska. Ve věku 18 let byl pokřtěn ve francouzském Rouenu a vydal se na pouť do Jeruzaléma, ze které spěchal domů. Rozhodl se, že si bude nárokovat královský trůn. V roce 1015 se stal prvním národním králem, který ovládal moc po celé zemi. Vládl celkem 13 let, což se zcela nezamlouvalo pohanských náčelníků, především kvůli šíření křesťanství. Nakonec ho sesadil král Canute, dánský vládce Anglie a nezbývalo než prchnout z Norska. Asi jeden rok prožil v exilu v ruském Kyjevě, aby se nakonec vrátil v roce 1030 a dokončil christianizaci Norska. Téhož roku, 29. července, však byl zabit v bitvě u Stiklestadu. Osudová pro něho byla sekyra nepřítele, což je vyobrazeno na západním průčelí.

Podle pověsti při převozu těla Olava II. do Nidarosu bylo zjištěno, že je neporušené, tak jej místní biskup prohlásil za svatého. Nad jeho hrobem postavili nejprve dřevěnou kapli, která však brzy nestačila přicházejícím poutníkům. Proto tady byl kolem roku 1070 postaven kostel. Poutní místo postupně nabývalo na významu, což následně vyústilo ve stavbu gotické katedrály postavené v letech 1183 až 1300. Z výše uvedeného lze usoudit, že katedrála je stará a něco pamatuje. Bohužel především velké požáry, které ji velmi poničily. Občas se nacházela skoro v troskách.

A tak dnešní podoba katedrály je až z druhé poloviny minulého století. Například západní průčelí, dominanta katedrály, bylo dokončeno teprve v roce 1983, přičemž zatím úplně poslední kámen byl do stavby vložen…. Samozřejmě, že nebyl. Praví se totiž, že kdyby někdo takto stavbu katedrály dokončil, přineslo by to nejenom svatostánku, ale městu zkázu.

Katedrála Nidarosdomen a bohatě zdobené západní průčelí

Západní průčelí zdobí 44 soch inspirovaných Biblí a norskou historií. Vytvořeno bylo v první polovině 20. století, kdy byl pověřen uměleckým vedením stavby Helge Thiis. Na vytvoření západní fasády se podílelo mnoho norských sochařů, snad i Gustav Vigeland. K definitivní dostavbě však došlo až po druhé světové válce. Na průčelí chrámu našli své místo Adam s Evou, starozákonní prorokové, archandělové, světci, Panna Marie, Kristus

Působivá je určitě také rozeta nad západním portálem.

Foto: Bubinga

Katedrála Nidarosdomen a její zvon

V severní věži na západním průčelí je umístěn nejtěžší zvon v Norsku. Váží 2,4 kg a za příznivého větru je údajně slyšet až na 30 km.

Katedrála Nidarosdomen a biskup Sigurd

Socha biskupa Sigurda drží košík, v němž jsou tři hlavy. Autor této sochy, Dyre Vaa, se při vytváření svého díla údajně nechal inspirovat obličeji třech norských architektů (Gudolf Blakstade, Herman Munthe-Kaas a Helge Thiis), se kterými neměl úplně nejlepší vztahy.

Katedrála Nidarosdomen a hlavní oltář

Po reformaci byl chrámový poklad, relikviář i Olavova stříbrná rakev odvezeny do Dánska, roztaven a použit na výrobu mincí. Vnitřní dřevěná rakev zůstala na místě, ale byla zasypána zeminou. Tudíž se dnes přesně neví, kde jsou ostatky svatého Olava. Patrně někde v blízkosti hlavního oltáře. Devět tesaných křížů připomíná Olava a dalších osm králů, kteří jsou v katedrále pohřbeni.

Foto: Bubinga

Katedrála Nidarosdomen a poutní místo

Poutě do katedrály byly během reformace zakázány, ale postupně došlo k návratu poutníků. Ve středověku navštívilo katedrálu každoročně mnoho tisíc poutníků, zejména k výročí úmrtí sv. Olava 29. července. Někteří z nich šli i několik týdnů po cestě z Osla do Trondheimu. A chodí dodnes. Existuje několik poutních cest, které mají jiný začátek, ale společný konec.

V Norsku jsme viděli mnoho zajímavého:

Trondheim a vikingové: https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-norska-trondheim-a-vikingove/detail

Trondheim a kostel Vår Frue: https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-norska-trondheim-a-kostel-var-frue/detail

Univerzita v Trondheimu: https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-norska-univerzita-v-trondheimu/detail

Silnice Oslo – Trondheim: https://www.turistika.cz/mista/obrazky-z-norska-silnice-oslo-trondheim/detail