Obědné – kříž na paměť cholery

Křížů, křížků, božích muk, kapliček a jiných podobných staveb (stavbiček), uměleckých děl je u nás po krajině i v obcích rozeseto určitě na tisíce (možná desetitisíce). Odhalit, co se za kterým takovým dílkem skrývá je leckdy nadlidský úkol. Na takové pátrání mají asi víc času profesionální historikové, muzejníci případně místní kronikáři.

Turistovi či procházejícímu výletníku musí většinou postačit informace, která je dostupná na nějaké tabulce, v letáku, popřípadě zapátrat v internetu (to je přeci jen vymoženost pro období před vznikem sítě).

No a když nenajde nějakou informaci ani tam, nezbývá se spolehnout na odhad, který může porovnat s informacemi, které nabyl i jinde.

Tak jsem alespoň postupoval při popisu kříže v na rozcestí v Obědném. Vesnička je dnes součástí sáhodlouhé vsi Libina v Hornomoravském úvalu. Pod jménem Liebersdorf je zmiňována v polovině 14. století a vlastně nikdy nijak významně neutkvěla v historických datech, aby se o ní vedly nějaké větší záznamy.

Přesto však i Obědné postihly nějaké události nebo tragédie. Kříž datovaný letopočtem 1832 je zřejmě památkou na epidemii cholery, kterou kraj zasáhla v první třetině 19. století. V té době se sice již asi vědělo něco o nutnosti hygieny a čistoty, ale ne všem infekčním nemocem se dařilo předcházet. Počty obětí již sice nedosahovaly čísel z dřívějších morových ran, ale přesto ještě v 19. století dokázaly nemoc redukovat počty obyvatel.

Doba vzniku kříže naznačuje, že stylově bychom ho mohli řadit někam do klasicismu nebo empíru, ovšem u takových děl se zas tak moc tvarosloví nevyvíjelo. Pískovcový kříž je tvořen hranolový m podstavcem se širší základnou. Na čelní straně základny jsou vytesány mučící nástroje, po stranách nějaké dedikační nápisy. Při pohledu vlevo se dají objevit dvě jména, tím prvním je Cyril Kutzer s nápisem Bildhauer. Takže zcela jasně známe autora. Kutzer pocházel z Horního Údolí (Obergrund u dnešních Zlatých Hor) a víme že otec Bernhard byl rovněž sochařem, i když spíš řezbářem. Cyril se z hor přesunul jižněji a působil v okolí Uničova, Šternberka nebo Mohelnice, takže jeho díla jsou v kraji poměrně častá. Druhé jméno zřejmě Franz Wanke(a) by mohl být donátor, tedy objednatel díla. Na druhé straně základny je jméno Josefa Fuchs, Renoviert 1926, tedy oprava z toho roku. Na základ navazuje ustupující hranolový podstavec s reliéfy svatých. Na čelní straně je zřejmě znázornění Piety (Panna Marie s mrtvým Kristem), napravo nemusíme váhat před Janem Nepomuckým, nalevo podle věže nebo meče zřejmě poznáme sv. Barboru. Na zadní straně základu je patrné nějaké věnování zřejmě zesnulým Johann und Barbara (W….), zřejmě podle jmen jsou i zvolení svatí na podstavci. Zadní strana hranolu nese nápis s chronogramem a poukazem na nákazu cholery.

Na hranol navazuje rozšířená římsa s božím okem ve štítě, u paty kříže jsou symboly smrti (had a lebka). Jetelový kříž nese kvalitně vyvedený Kristův korpus, na kterém můžeme vidět, že Kutzer byl ve svém kamenickém řemesle odborníkem.