Nízký Jeseník: Rešovské vodopády, Ruda - Křížový vrch

Nízký Jeseník: Rešovské vodopády, Ruda - Křížový vrch (05/2021)

Nízký Jeseník je plošně nejrozsáhlejší pohoří v České republice. Nachází se v klínu mezi Hornomoravským úvalem a Moravskou bránou, ze severozápadu na pohoří navazuje Hrubý Jeseník, a ze severovýchodu jej ohraničuje státní hranice s Polskem (Slezská nížina). Nejvyšším bodem je Slunečná 802 m n.m., střední výška pohoří je cca 420 m.

Území Nízkého Jeseníku zahrnuje mnoho známých míst, např. sopky Velký a Malý Roudný, vodní nádrže Slezská Harta a Kružberk, Vojenský újezd Libavá, Přírodní park Oderské vrchy, napříč protéká řeka Moravice, pramení zde řeka Odra, nachází se zde hrad Sovinec a zámek Hradec nad Moravicí.

Dnešní výlet nás zavede k Rýmařovu do nejzápadnější části pohoří Nízký Jeseník. Auto necháme v Horním Městě a autobusem se přesuneme do Rudy, místní části obce Tvrdkov. V Rudě je známá památka – Křížový vrch. Odtud pak půjdeme po turistické značce k Rešovským vodopádům a následně se vrátíme k autu do Horního Města.

Obec Ruda prosperovala v minulosti z těžby stříbrných, zlatých a železných rud. V době největšího rozmachu, v letech 1756-58 zde nechal uničovský rychtář Jiří Greschenberger postavit barokní kostel zasvěcený panně Marii Sněžné. V roce 1760 pak němu zahájil výstavbu křížové cesty z pískovcových soch. Spolu s manželkou pak ke kostelu připojili nadaci k budoucímu zajištění provozu tohoto poutního místa.

Pískovcová sousoší představují čtrnáct zastavení křížové cesty. Jde o ojedinělé, detailně vypracované sochy ve tvaru srdce s výjevy z poslední cesty Ježíše Krista. Dvanácté zastavení, sousoší v nadživotní velikosti, stojí na vrcholu kopce Křížový vrch (589 m n.m.), odkud se otvírá krásný výhled na roviny Hané, část Nízkého Jeseníku, Zábřežskou vrchovinu, Hanušovickou vrchovinu a také na masív Hrubého Jeseníku. Autor křížové cesty nebyl uveden, usuzuje se, že by jím mohl být olomoucký sochař Johann Kammereit.

V roce 1963 byla křížová cesta v Rudě prohlášena státní kulturní památkou a v letech 1987 a 1988 byla restaurována. Každý rok v létě, na první srpnovou neděli, se zde koná pouť, na kterou se sjíždějí lidé z širokého okolí i ze zahraničí. Ke křížovému vrchu vede značená stezka od kostela v Rudě.

Křížová cesta v nás zanechala vysoký umělecký dojem, sochy jsou vypracovány v pozoruhodném detailu a jsou zachovány ve vysoké kvalitě. Přestože se jedná o místo bez jakéhokoliv dohledu nebo zabezpečení, je až s podivem, že zde nedochází k vandalismu. Přejme si, aby tento unikát zůstal i nadále v tak výborném stavu pro další obdivovatele.

Z Rudy jdeme přes rozcestí U Lípy, které bývalo před „zaasfaltováním“ kouzelným místem, kolem malého hřbitůvku po žluté turistické značce směrem k Rešovským vodopádům. Procházíme kolem hranic této přírodní rezervace a vidíme první skály na kótě přibližně 500 m n.m. Dále scházíme do údolí vyhloubeném potokem Huntava na rozcestí Fialův mlýn. Tady se napojuje hlavní červená turistická trasa od Rešova. A po chvíli už vidíme hlavní vodopád Huntavy, který je nejznámější atrakcí Rešovských vodopádů.

Rešovské vodopády jsou jedním z nejoblíbenějších turistických cílů oblasti. Pokud si k návštěvě vyberete slunný víkend, je potřeba počítat s mnoha dalšími turisty a zácpami na chodnících. Proto je vhodnější všední den mimo prázdniny, a ani tak zde pravděpodobně nebudete sami.

Rešovské vodopády byly i se svým okolím vyhlášeny národní přírodní rezervací (NPR Rešovské vodopády). Říčka Huntava zde v hluboce zaříznutém kaňonovitém údolí (hloubka 70 – 120 m) vytváří kaskády, peřeje a vodopády, kolem kterých byly pro turisty vybudovány povalové chodníky a dřevěné schůdky. Scenérie je působivější na jaře, kdy má říčka více vody, ale i podzimní háv zdejších lesů bude nádherný.

Přirozené lesní porosty tvořené především bučinami, jejichž stáří přesahuje 100 let, jsou domovem vzácných rostlin a živočichů. Jako nejvzácnější je uváděna populace ohroženého druhu rostliny (mechorostu) šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), dále populace netopýra černého (Barbastella barbastellus), netopýra velkého (Myotis myotis) a vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Z geologického hlediska lze v údolí sledovat dobře viditelné horniny a jejich litologický vývoj (porfyroidy, diabasy, droby, břidlice).

Hned na začátku trasy vede krátká odbočka k vyhlídce s posezením. Výhled je na nejznámější místo Rešovských vodopádů, největší vodopád s výškou 10 m. U odbočky k vyhlídce je zazděné ústí staré dobývací štoly Ernestina. V horninovém pásu diabasů a diabasových tufů byly nacházeny polohy s magnetitem, který zde byl v minulosti těžen.

Pomalu procházíme kaňonem kolem říčky. Nejznámější úsek není příliš dlouhý a tak je třeba si jej náležitě vychutnat. Dále se údolí již rozšiřuje, posledním mostkem přejdeme přes říčku Huntavu a jsme u rozcestníku Nad vodopády. V tomto místě přitéká do Huntavy Tvrdkovský potok. Místo stráží 32 m vysoká Soví skála, někde nazývaná také Čertova stěna, nejvyšší skalní útvar rezervace. Na protějším svahu se v lese skrývají zbytky zříceniny hradu Rešov, místo je nepřístupné – v národní přírodní rezervaci je zakázáno vstupovat do míst mimo vyznačené turistické trasy.

Po zelené turistické značce pokračujeme kolem Huntavy jarním lesem zpět do Horního Města. V okolí obce se historicky těžilo stříbro, sídlo bylo založeno jako svobodné královské horní město v roce 1580. Název obce tedy není odvozen od slova horní/dolní, ale od slova horní jako hornický. Město se prostřednictvím Hornického spolku Horní Město, z.s. snaží o zpřístupnění historického podzemí obce. Více na: www.hornimestopodzemi.cz
Pohodová trasa byla dlouhá asi 9 km. Mapa trasy na mapy.cz: Křížový vrch, Rešovské vodopády (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda