Nebovidy - kostel sv. Kříže

Kostel sv. Kříže stojí uprostřed horní části obce na mírné vyvýšenině. Pravděpodobně již existoval ve 13. století, písemné prameny o něm hovoří až od století čtrnáctého. Originál smlouvy mezi proboštem Janem Munkou a brněnskou kapitulou dokládá, že byl povýšen na farní roku 1329 zásluhou bratří Mikuláše a Petra z Nebovid. Ve 14. století probíhala gotická přestavba, v 18. století pak barokní úpravy. Kostel přestál, zřejmě bez větší újmy, vypálení obce Švédy roku 1645. Při velkém požáru Nebovid roku 1821 však neuchránil stavbu od ničivých následků ohně ani okolo přiléhající hřbitov. Shořelý krov a věž bylo nezbytné obnovit. Následně byla přistavena i jižní předsíň s přilehlým točitým schodištěm zajišťujícím vstup na hudební kruchtu, obnovenou roku 1872. V roce 1908 byly provedeny stavební úpravy na věžičce, završené zlacenou bání s kardinálským křížem. Dále došlo k pokrytí střechy taškami a položení nové Kamenné dlažby v interiéru kostela. Ve věžičce je umístěn zvon zhotovený ke cti sv. Václava a je dílem Františka Hillera z roku 1822. Další zvon zhotovený na náklady manželů Martina a Magdalény Pilátových pochází z roku 1943. Opravy a přístavby prováděné v delším časovém Horizontu byly vyvolány i rostoucími potřebami rozrůstající se křesťanské obce. Výrazné stavební zásahy do podoby kostela byly provedeny roku 1936. Podle projektu architekta Františka Kotoučka z Brna došlo k prodloužení kněžiště přístavbou v délce 6 metrů a ke stavbě přiléhající tzv. nové sakristie.

Nečekané světlo na nejstarší stavební historii kostela sv. Kříže vrhly události roku 1991, kdy byla při opravě elektrických rozvodů zjištěna u vysekaného zdiva v jižní stěně lodi existence nástěnné malby, hlavy koně. Restaurátorské práce probíhající pak v letech 1992 až 1996 a vedly k odkrytí gotických nástěnných maleb (v lodi cca 86 m²) fragmentárně zachovaných v původní podobě pod množstvím Vápenných nátěrů. Starší vrstva fresek zobrazující poprsí apoštolů vznikla kolem poloviny 14. století. Dále zde nalezneme figurální cyklus legendy o sv. Kateřině Alexandrijské, vyobrazení Panny Marie, držící v náručí Ježíška, a malbu šlechtického erbu Ješka z Křížinkova, zřejmého donátora malířské výzdoby kostela.

Jedním z celé řady překvapivých nálezů dosud neznámých stavebních článků, bylo odkrytí tří románských oken, náležejících k nejranější stavební fázi kostela. Ta zahrnuje Kamenné obvodové zdivo jednolodního kostela postaveného na půdorysu obdélníka s dochovanými štíty na východní a západní straně (skrytými pod střechou), jižní portál a zmíněná románská okna, která dovolují posunout zahájení stavby do pozdně románské doby, zhruba k polovině 13. století. Jedinečné výsledky, dosažené při restaurování maleb, jsou zřetelné i v podobě klenby. Krása tvarů stavebních článků je zvýrazněna původní polychromií, bílými linkami ve spárách dílů žeber a jejich červenohnědým ohraničením. Nezbytným důsledkem restaurování nástěnných maleb bylo i snesení dřevěného kůru, který zasahoval do původní malířské výzdoby a neúměrnou hmotností tvaru narušoval harmonické dimenze prostoru. Při pokládání nové podlahy, byla před západním portálem uložena silně poškozená náhrobní deska faráře Virgilia knížete z Dingelfingu (zemřel r. 1521). V roce 1996 byl kostel zařazen mezi významné Kulturní památky okresu Brno–venkov.

Počátkem roku 2005 byla zahájena další etapa odkrývání fresek ve staré části kněžiště kostela. Malby se vyskytují na všech stěnách a klenbě presbytáře a představují události Kristova života. Byly odhaleny druhotně zaslepené otvory a výklenky, v nichž se také vyskytují malby. Tyto restaurátorské práce bylo možné zahájit jen díky dotaci poskytnuté Jihomoravským krajem.

Nebovidský kostel je zasvěcený svátku Nalezení sv. Kříže (3. květen), avšak původní zasvěcení pravděpodobně odpovídá svátku sv. Kateřiny Alexandrijské (25. listopad).

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.83 Okolí Brna-Ivančicko/A6