Na skalách - přírodní památka

Jedná se o výrazný skalní útvar ernsbrunských vápenců vystupující nad rovinatý povrch u silnice mezi Mikulovem a Klentnicí. Na stepních trávnících lze v jarním období uvidět koniklec velkokvětý a kosatec nízký. Na jižní straně lze spatřit kostřavu walliskou a kostřavu žlábkatou a pozdním létě i kavyl vláskovitý. Na západní straně pak dominantní válečku prapořitou a brzkém jaru i nápadný hlaváček jarní. Zdejší lokalita je jediným výskytem pomněnky úzkolisté na celém pálavském hřebeni. Střední část je částečně narušena malým lomem, který však již splynul s původní vegetací. Sem byla ze Stolové hory přenesena šalvěj vlnatá, která se zde zdárně uchytila. Z celkem 270 druhů cévnatých rostlin nalezených zde při inventarizačním průzkumu v letech 1990-99 je zvláště chráněno 11 druhů. Kromě již uvedených se jedná ještě o koulenku prodlouženou, kazinec vičencovitý, len tenkolistý, lomikámen trojprstý, zlatohlávek obecný a zvonek boloňský.

Za přírodní rezervaci byla Kočičí skála vyhlášena v roce 2002 jako samostatná lokalita. Její rozloha je sice jen 0,66 ha, ale svým významem předčí řadu daleko rozlehlejších území.

Kolem Kočičí skály prochází červeně značená turistická cesta, která směřuje hřebenem Pálavy z Dolních Věstonic do Mikulova.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí/B3, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy

Přírodní památka rozkládající severně od Mikulova. Nevelká vápencová Skalka mezi poli, kde se na malé ploše soustřeďuje značná část charakteristické květeny Pavlovských vrchů.

Mapa 88 B3

kresba dvou bizonů

První zmínka o objektu 1946

Přírodní památka vyhlášena roku 1946 se nalézá u silnice do Klentnice na červené TZN z Mikulova do Dolních Věstonic. Přírodní lokalita na výchozu vápencové tzv. ernstbrunnské skály. Důvodem ochrany této lokality je především naleziště 216 chráněných a ohrožených druhů rostlin, z nichž je 11 obzvláště chráněno. Vyskytují se zde také v letních měsících na stepním trávníku kudlanky nábožné a zlatohlávek zlatý a samozřejmě i mnohem více druhů hmyzu a živočichů. Na této biosférické rezervaci si můžeme povšimnout i zašlé kresby dvou bizonů, namalovaných neznámým autorem v 90. letech 20. století. Ještě roku 1998 byly patrné i barvy na kresbě, která měla evokovat bizony zpodobněné pravěkými umělci.