Na javornickém Stratenci

Stratenec (1055 m) je nejzápadnějším vrcholem na hlavním javornickém hřebeni, který leží na Slovensku. O ten další – Malý Javorník (1019 m) už se dělí s Českou republikou. Od Velkého Javorníku (1072 m) je vzdálen 2.5 km a u zalesněného temena Stratence ta dlouhá horská louka, tak charismatická, že si bez ní nelze tuto část hřebene ani představit, končí.

Už pod vrcholkem směrem na západ se nachází travnatý palouk, Ze tří stran je ohraničen hvozdem, směrem k severu pak spadá hrana lučiny umožňující skvělý výhled na moravskou stranu.

Je to místo krásné až magické, doplněné zastřešeným odpočivadlem s velkou mapou, 5 m vysokou dřevěnou rozhledničkou, třemi zajímavě ztvárněnými betonovými kříži a pamětní deskou. Z nápisu na ní se dozvíme, že tu při osvobozování Velkých Karlovic dne 3.5.1945 padl Andrej Rabčan z Drabska a další dva neznámí příslušníci I.Čs.armádního sboru.

 

Památník mající podobu tří křížů byl zroben z oceli a betonu a kříže jsou ozdobeny rostlinnými motivy. Ten nejvyšší dosahuje výše přes čtyři metry. Autorem projektu památníku se stal architekt Vladimír Pycha a zrealizoval jej sochař Josef Vajce. Oba pánové pocházeli z Prahy.

Náklady na stavbu činily 32 tisíc Kčs, hrazené z větší části ONV Velké Karlovice a ten zbytek dalšími organizacemi a spolky.

Materiál na železnou konstrukci poskytla dílna velkokarlovického JZD a betonovalo se na dvoře školy v Podťatém. Hotové kříže byly nahoru na Stratenec dopraveny „vétřieskami“ Státních lesů, k jejich postavení byl použit jeřáb.

Na výkopech a betonování základové desky pracovala třináctičlenná parta chlapů z Velkých Karlovic a dílo bylo slavnostně odhaleno roku 1969.

 

Památník do horského prosředí zapadl naprosto dokonale a ještě dnes můžeme ocenit kvalitu díla. Od roku 1969 se zde každoročně pořádají setkání obyvatelů z Povážské Bystrice, Vsetína, z Valašska a Kysuc.

 

Dřevěnou stylovou rozhledničku nechala na Stratenci roku 2008 vystavět obec Papradno. K jihu jsou přes koruny vzrostlých stromů (a rovněž kvůli slunci) omezené výhledy na slovenskou stranu. Naštěstí je mezi stromy úzký průsek umožňující spatřit alespoň část Malé Fatry a Strážovské vrchy s Velkým Manínem. Směrem k severu výhledová panorámata viděná dole z louky výhledovna moc nerozšiřuje, ale určitě se i odsud rádi pokocháme výhledem na hlubokou dolinu Vsetínské Bečvy, pásmo Vsetínských vrchů a za nimi vystupující vrcholky Moravskoslezských Beskyd s Radhoštěm, Smrkem a Lysou horou.

 

V okolí rostou vzácné rostliny jako např. lilie zlatohlavá, kýchavice bílá, oměj pestrý, mochna zlatá a chrpa horská.

 

Přes Stratenec a dál po hřebeni prochází červená tur.trasa a od 400 m vzdáleného sedla pod Stratencom k památníku stoupá i chodník lemovaný žlutým značením mající svůj začátek ve slovenském Podjavorníku.