Mladá Boleslav - stará radnice

Mladá Boleslav nabízí – kromě vozidel Škoda a prvoligového fotbalu i hokeje – také množství zajímavých památek. Jednou z nich je tzv. stará radnice, renesanční stavba pocházející z let 1554 až 1559. Jejím autorem je italský architekt Matteo Borgorelli, který byl dvorním stavitelem majitele zdejšího panství, tedy Arnošta Krajíře z Krajku. Radnice, která bývá nazývána rovněž Staroměstská, byla ozdobena krásnými sgrafity se scénami ze Starého a Nového zákona a postavami světců, včetně patrona České země, Svatého Václava. Mladoboleslavská radnice neměla nijak jednoduchý osud. Nejprve byla vypleněna Švédy v roce 1640 a nešetřily ji ani požáry. Červený kohout v tamních „kancelářích zaúřadoval“ v letech 1710, 1761 a 1779.

V každém případě tato budova vznikla jako symbol bohatství a narůstajícího významu tohoto středočeského města. Její stavba byla sice dokončena až v roce 1559, ale městská rada zde údajně zasedala již roku 1555. Budova má dvě křídla; to hlavní, které tvoří východní část náměstí, ještě doplňuje křídlo zadní. Mezi oběma křídly je umístěna barokní válcová věž se šnekovým schodištěm, dominantou stavby je však – na jižní straně umístěná – velká hranolová věž. Podobu budovy doplňují tři volutové štíty nad hlavní římsou. Nejkrásnější částí interiéru je štukový kazetový strop nesený jediným středovým toskánským sloupem, který najdeme v zasedací síni v I. poschodí. Ta však bývá, bohužel, veřejnosti přístupná jen při mimořádných příležitostech. Latinský nápis na průčelí radnice nám sděluje, že „Spravedlnost střežte, kdož soudíte zemi, svorností malé věci sílí“.

Původní - renesanční - podoba radnice se však měnila zejména po obou požárech v II. polovině 18. století. Obnovu celého objektu tehdy vedl pražský stavitel František Pfanner. V roce 1822 byl komplex rozšířen o sousední dům, přiléhající k radnici ze severní strany. A až roku 1890 byla pod barokní fasádou objevena renesanční sgrafita. K jejich odhalení a obnově došlo však až v roce 1907. Již v 19. století budova svou původní funkci ztratila. Nejprve v bývalé radnici po roce 1850 zasedal krajský soud, později úřednicí Okresního úřadu (30. léta minulého století).

V rámci rekonstrukce staré radnice pro potřeby okresního úřadu došlo ke zbourání dodatečně připojené severní části i původního zadního křídla, které nahradil nový objekt, postavený ve stylu historizujícího klasicismu. Autorem této přestavby byl arch. Vilém Kvasnička. V letech 1939 až 1941 došlo k restauraci renesančního průčelí a vysoké věž. Hlavní křídlo a velká věž tak získaly téměř podobu z 16. století, i když horní část věže podle některých informačních pramenů spíše odpovídá podobě z roku 1779. Tehdejší práce vedl arch. Karel Pecánek. Budova pak byla ještě lehce poškozena při sovětském náletu dne 9. května 1945 a po II. světové válce zde i nadále sídlil Okresní úřad. Až po roce 1990 došlo ke komplexní opravě objektu a byla zpřístupněna (r. 2001) velká věž.

Ta dnes slouží jako vyhlídková, otevřena je od 1. května do 30. září (úterý - pátek od 13.00 do 17.00 hod. a sobota - neděle od 10.00 do 11.30 hod. a od 12.30 do 17.00 hod.; pondělí je zavírací den). Vstupné je 10,- Kč (senioři, děti a studenti 5,- Kč), v kombinaci s galerií 30,- Kč (děti, studenti a senioři 15,- Kč). Vyhlídkový Ochoz je ve výšce 31,8 m. Na všech stranách čtvercové vyhlídky jsou na tabulkách popsány všechny důležité budovy i přírodní zajímavosti, které je možno z věže pozorovat. Vstup na vyhlídku je přes Galerii Pod Věží, nacházející se v přízemí věže.

Adresa této honosné památky je Staroměstské náměstí č. 69. Budova staré radnice byla mezi Kulturní památky ČR zařazena hned v roce 1958 a dnes zde sídlí odbory magistrátu města. Milovníci českého jazyka pak jistě ocení krásné slovní spojení Stará radnice v Mladé Boleslavi.