Mírov – Pomník obětem nacismu

Hrad Mírov  •  Fotografie (7)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Pomník na náměstíčku pod hradem

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Ačkoliv v současné době si velká část tuzemců hrad a kriminál na Mírově spojuje s poněkud bulvárně spropagovaným útěkem vraha Kájínka, historie pevnosti je daleko pohnutější. Ačkoliv jde v jádru o gotický hrad, jeho současná podoba asi nejvíc odpovídá renesančním a barokním úpravám někdy v16. a 17. století.

Protože již v té době hrad ztrácel vojenský význam (válčilo se víc v poli), postupně začal sloužit k účelům vlastně opačným, než se hrady užívaly původně. Nejdřív byl účel hradů, aby se nikdo nedostal dovnitř, po změně užívání hrad sloužil, aby s nikdo nedostal ven. Protože v průběhu let střídal majitele, dlouhá léta patřil do církevních majetků, takže si zde své tresty odpykávali i provinilí duchovní. Jedním z vězňů byl i šumperský děkan Lautner, upálená v Mohelnici pro čarodějnictví. Ještě jako pevnost se Mírov chystal v dobách Prusko-rakouských (1741) po té již víceméně sloužil jako kartouza, kdy sem byli i převezeni vězni z jiného biskupského hradu- Hukvald. Vojensky byl hrad ještě obsazen za napoleonských válek, od roku 1848 je hrad státní věznicí.

Pomník na náměstíčku pod hradem  •  Foto: Bobkart

V pozdějším období přešla káznice do civilní správy a povětšinou zde seděli vždy těžcí zločinci. V období 2. světové války zde pobývala řada vězňů z politických důvodů (platilo to bohužel i v období poválečné, zejména v 50. letech).

Na památku vězněných a umučených v letech 1939-45 odkazuje pomník před vstupem do věznice. Jde o sestavu pískovcových kvádrů. Podstavec tvoří odstupňovaný základ, dva nižší kvádry nesou dva další kvádry, jeden vztyčená na výšku, druhá položený na šířku. Na čelní straně vysokého kvádru je umístěné zmučené tělo pomyslného vězně na mříži, na širokém kvádru je pak nápis „Na věčnou paměť/ obětem nacismu“. Uvádí se počet 666 vězňů, kteří zde zahynuli (z velké části Poláci). Nahoře na menší desce je pak letopočet 1939-45. Autorem předlohy sochy na památníku byl významný český sochař Ladislav Beneš (1883-1956). ten byl shodou okolností též mezi odsouzenými v politických procesech v 50. letech a z Mírova, kde byl rovněž vězněn odešel s podlomeným zdravím.

Autor: Bobkart

Další články autora: 2459

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli