Minsk

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Hlavní město

Fotografie (7)

Hlavním, největším a významným průmyslovým střediskem Běloruska je Minsk. Leží 260 km od polských hranic. Je to jedno z nejstarších měst v Evropě. V Minsku žije 1 675 000 obyvatel. Minsk má metro, letiště a je významnou dopravní křižovatkou. Má několik vysokých škol, šest divadel a řadu muzeí. K jeho hlavním průmyslovým odvětvím patří tiskařské a dřevozpracující závody spolu s továrnami na výrobu nákladních automobilů, traktorů, strojů, radiopřijímačů a televizorů, konfekce a textilu. Město je nejvěrnějším příkladem sovětského plánování na nejvyšší úrovni. Jednotvárnost monumentálních průčelí tu jde ruku v ruce s širokými ulicemi a parky, které lákají svým klidem a pohodou. Je to město plné shonu, kosmopolitní atmosféry, ovšem s čistějším a zářivějším vyzněním než v ostatních postsovětských městech. Vstupní bránu do města symbolizují dvě věže. Nedaleko na hlavní třídě, třída Františka Skaryny, najdete obrovskou a hektickou promenáda. Na jihozápadním konci třídy je asi půl kilometru dlouhé náměstí Nezávislosti, které obklopují vládní budovy, úřady a atraktivní katolický kostel sv. Simona. Můžete zhlédnout i významnou Běloruskou univerzitu a hotel Minsk a některé moderní domy. Třída je plná nejrůznějších staveb. Příjemnou rozlehlou plochou zeleně ohraničenou řekou Svisloč je Park Janka Kupaly. Nemůže tady chybět pomník tohoto národního básníka a Botanická zahrada. Západně od třídy Františka Skaryny, leží Staré Město, je sídlem pravoslavné Mariinské katedrály, honosného Petropavlovského kostela nebo pevnosti z 18. století. Za poznáním dřívějšího Minsku se vydejte na východ od řeky Svisloč, například do čtvrti okolo ulice Mašerava. Byla přebudována ve stylu 17. století. Je to kuriózní místo plné kaváren, barů, restaurací a obchůdků se suvenýry. Šedesát kilometrů severně od Minsku leží Katyň, dostupná s organizovanými výpravami. Je to jeden velký Památník obětem největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva, druhé světové války. Hřbitov vesnic připomíná celkem 185 běloruských obcí a měst, které byly během ničivého konfliktu vyhlazené Němci.

Historie

Podle záznamů a vykopávek bylo město osídleno už v 9. století. Rozrůstalo se hlavně díky výhodné poloze na křižovatce obchodních cest. V 11. století tu už stála významná pevnost. Ze záznamů z roku 1067 je znám jeho název Menesk. V roce 1326 se stalo součástí Litvy. V 15.století, postihla Minsk série pohrom. Tatarskými vojsky byl vypleněn, vyhořel a obyvatele zdecimovala morová epidemie. V 16. století bylo postoupeno Polsku. Ve třicetileté válce byl Minsk téměř srovnán se zemí švédskými vojsky. V roce 1793 byl Minsk pro změnu postoupen Rusku. Ztráty utrpěl i během napoleonských válek. První světovou válku přežil s malými šrámy, zato druhý konflikt byl pro Minsk naprostou katastrofou. Do roku 1936 tvořili Židé 40% jeho obyvatel, ale téměř všichni po německé invazi za 2. světové války byli poslání do koncentračních táborů, kde zahynuli. V Minsku nezůstal kamen na kameni , z osmdesáti procent domů zbyly jen základy. Většina staveb v Minsku proto byla postavena až po válce. Po roce 1945 v něm byli založeny nové tiskařské a dřevozpracující závody spolu s továrnami.

Poslední aktualizace: 23.2.2011

Minsk na mapě