Mikulášský hřbitov a kostel sv. Mikuláše v Plzni.

Plzeň, kostel sv. Mikuláše  •  Fotografie (21)  • Foto: Bohumir

Vstoupit do fotogalerie (21 fotografií)

Pohled na kostel od vchodu na hřbitov

Náhrobník lékárníka Geranise z roku 1583

Vstoupit do fotogalerie (21 fotografií)

Do Plzně nás vláček nedovezl včas a tak na další přípoj musíme více jak hodinku počkat. Když využijeme nový podchod pod nádražím, je to jen pár minut na Mikulášské náměstí. Skvělá nabídka, kterou je možné využít. Podchod ústí na Železniční ulici, poté se pokračuje ulicí Mikulášskou a za chvilku jsme mimo ruch města. Mikulášský hřbitov byl založen u kostela sv. Mikuláše a sv. Jana Křtitele. Kostelík byl postaven o několik let dříve. Uvádí se, že to bylo mezi roky 1406 až 1410. Nechal jej postavit plzeňský měšťan Vít – malíř na návrší nad řekou Radbuzou. Zda je pravdou, že tady byly vysázeny vinice uvedeného měšťana, se dnes asi již nedopátráme. Jisté ale je, že o čtyři roky později se v okolí kostela začalo pohřbívat. Bylo to na základě povolení krále Václava IV. Původně se tady pohřbívala plzeňská chudina. Husité při obléhání Plzně hřbitov poničili. Po této události se vše dostalo do starých kolejí. Od 16. století se zde pohřbívali i nekatolíci. Během třicetileté války došlo i na hřbitov a až po tomto období se znovu pohřbívání obnovilo. Nejstarším náhrobkem, který tady můžeme vidět, je z roku 1583. Je na jižní, vnější stěně presbytáře kostela a je zde pohřben lékárník Geronis. Následně se tady začali pohřbívat i významní občané Plzně.

Mezi hrobkami je nepřehlédnutelná hrobka, ve které spočívá Emil Ritter von Škoda. Je to velmi zajímavá a hezká secesní práce. Hrobka se nachází poblíž kostela. V nedávné době přibyli před hroby informační tabule. Ve středu hřbitova je vysoký kříž. Severní část je parkově upravena a je zde hrob Josefa Kajetána Tyla. Vedle hrobu je malý pomníček, který připomíná autora naší hymny Františka Škroupa. Zbývá dopsat pár řádků o kostelíku. Kostel byl postaven v gotickém slohu na počátku 15. století. Původní strop byl plochý a až v roce 1599 byla postavena klenba presbytáře. To se stalo díky daru Anny Hauffové, manželky plzeňského purkmistra Matyáše Hauffa. Dnes můžeme vidět znak rodiny na klenbě. Kostelík neminuly ani barokní úpravy, které proběhly kolem roku 1740. Do výklenku nad vchodem byla umístěna socha sv. Mikuláše a věžičkou byl kostel ozdoben v roce 1755. Poslední větší úpravou byla přístavba sakristie při jižní straně kostela v roce 1909. V devadesátých letech minulého století se zde vyřádili vandalové a i zloději si přišli na své. Při poslední opravě na začátku 21. století byly v presbytáři objeveny gotické a renesanční fresky. Od roku 1993 slouží kostelík řeckokatolické církvi. Od kostela je hezký pohled na řeku Radbuzu.

Autor: Bohumir

Další články autora: 1429

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli