Mikulášovice - kostel svatého Mikuláše

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Kostel Svatého Mikuláše (Mikulášovice) • Fotografie (5) • Foto: Jedudedek

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Kostel Svatého Mikuláše (Mikulášovice)

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Barokní kostel svatého Mikuláše se nachází uprostřed města, po pravé straně silnice směřující přes Vilémov do Dolní Poustevny. Jedná se o trojlodní stavbu, 50 metrů dlouhou, 20 širokou a 18 vysokou.

První kostel stál v Mikulášovicích již v roce 1346 a ještě před tím zde měla být kaplička zasvěcená svatému Mikuláši. K původnímu, patrně dřevěnému kostelíku, se váže legenda o pohanském rytíři, kterému při lovu zastoupil cestu medvěd. Rytířův zbrojnoš se začal modlit o pomoc ke svatému Mikuláši a medvěd odešel aniž by rytíře napadl.

Roku 1551 byla zahájena výstavba nového kostela z popudu pána ze Šlejnic a dědičného rychtáře Jakobiho. Roku 1555 byla stavba dokončena a kostel vysvěcen. Jelikož v kostele nebyly zvony, ohlašovaly se mše řehtačkou.

Kostel byl malý, a tak když se po Třicetileté válce začalo dařit lépe, byla zahájena stavba velkého kostela. Základní stavební kámen byl položen 29. dubna 1694.
Při stavebních pracích byl jedním z dělníků nalezen kameninový obraz Matky boží, který byl uložen do oltáře svatého Jana. Stavba, zahrnující přestavbu a rozšíření původního kostelíka, probíhala pod vedením zednického mistra Balzera Hilleho.

V roce 1701 byla o 8 loktů zvýšena zeď věžičky původního kostela a o 30 loktů pak střecha.

S poslední velkou přestavbou bylo započato v roce 1743. Stavbu vedl Zachariáš Hoffmann se synem Petrem a potýkali se při ní hlavně s finančními problémy. Nakonec na stavbu značnou sumou přispěl místní rodák, toho času zemský stavitel Hans Jacob Wähner z Prahy. Pod jeho vedením pak byla stavba dokončena a roku 1751 slavnostně vysvěcena. I když stavba celkově kopíruje stavební styl své doby a je zde značná podobnost s pražským kostel Svatého Salvatora, odvedl Wähner práci srovnatelnou s významnějšími staviteli tohoto období.

Velkému požáru 20. září 1842 padla za oběť západní hranolovitá věž a s ní i čtyři původní zvony a věžní hodiny. Nové zvony, z nichž nejtěžší vážil více než 1,5 tuny, odlil roku 1845 zvonař Josef Pietschmann z Chomutova. Na věž byly vytaženy 30. listopadu 1863. V roce 1906 byl přelit jeden ze zvonů, neboť praskl.

Za své vzaly zvony v průběhu 1. světové války, kdy byly sejmuty a roztaveny k výrobě zbraní. Již o Vánocích roku 1921 se však kostel díky spolku Velikonočních jezdců a pěvců ze Salmova dočkal pěti nových zvonů. 2. dubna 1942 však byly opět sejmuty, krátce vystaveny před kostelem a pak je stihl stejný osud jako zvony předchozí. V průběhu 2. světové války byla rovněž přestavěna hrobka na protiletecký kryt.

Nových hodin se kostel dočkal roku 1986, kdy za přispění tehdejšího předsedy MěNV Josefa Hýbla nové hodiny pořídilo nákladem 170000 Kčs město.