Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Náměstí T.G.Masaryka tvoří odjakživa historické centrum města Prostějov. V minulosti bylo obehnáno hradbami, z nichž se dnes dochovalo několik zdí a bašta. O tomto opevnění se dozvíte v mém jiném příspěvku.
Město začalo vznikat ve 12.století. První zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141 a do 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T.G.Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. Roku 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem.
V husitském období město utrpělo škody z obou nepřátelských stran, protože nedostatečně opevněný Prostějov se stal snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Prosperitu městu přinesl vznik židovského města a především po roce 1490 více než stoletá vláda rodů Pernštejnů, jejichž majetkem se město stalo. Roku 1495 zahájilo město výstavbu kamenných hradeb se čtyřmi branami s baštami.
V letech 1521 až 1538 měšťané vybudovali renesanční radnici. Na konci 16. století se město stává majetkem Lichtenštejnů, což má za následek stagnaci rozvoje města. Během Třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Poté začíná město dostávat barokní ráz.
Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu, v roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí. Ale hlavně 19. a 20. století změnilo tvář města ve stylu historismu a secese. Později v Prostějově dominuje funkcionalismus.
Stará radnice
Toliko historie města a tak se vraťme se na náměstí T.G.Masaryka, jehož dominantu tvoří obě budovy radnice. Stará radnice, ve které je dnes muzeum, pochází z let 1521-30. Stavbu si tehdy vynutily nevyhovující prostory bývalého radního domu z konce 15. století. Stará radnice byla postavena v renesančním slohu. Vchod je v úrovni prvního patra, původně k němu vedlo nezakryté schodiště z rohů budovy. Dnes je schodiště jen jedno. Vchod byl roku 1538 osazen cenným portálem. Katastrofou pro budovu radnice, ale hlavně města, byl požár v roce 1697. Po něm došlo k úpravám v barokním slohu. Přístupové schodiště bylo zakryto a vznikla tak charakteristická lodžie. Radnice sloužila svému účelu do počátku 20. století, pak byla nahrazena budovou Nové radnice, dnes hlavní dominantou města. Stará radnice utrpěla další ránu na počátku 70. let min. století. Od 17. září 1905 sídlí v prostorách Staré radnice Muzeum Prostějovska.
Nová radnice
Nová radnice byla dokončena roku 1914. Autorem stavebních plánů byl profesor techniky z Brna, Karel Hugo Kepka. Celá stavba vznikla rozhodnutím městského zastupitelstva za přispění především prostějovských stavitelů Rudolfa Konečného a Josefa Nedělníka, sochaře Josefa Bernauera, autorem štuk je Vladimír Pleský a nábytek dodal Robert Kořalka. Radnice zaujme vysokou věží, asymetricky stojící vpravo od vstupu. Má výšku 66 m, měděnou kopuli a její součástí je orloj. Věž původně měla stát uprostřed, důvod proč tomu tak není je ten, že před stavbou radnice byly vykoupeny jen dva domy a jejich pozemky, na jejichž místě dnes radnice stojí. Byla postavena věž a levé křídlo. Pravé křídlo se dostavět již nepodařilo, protože třetí dům, kde křídlo mělo stát, se vykoupit nezdařilo. Kolem hlavního schodiště je vidět bohatá dekorace, stejně tak v reprezentačních místnostech v prvním a druhém patře. Stěny jsou většinou obloženy dřevem, torgamentem či umělým mramorem a krby jsou zhotoveny z kararského mramoru. Při vstupní straně radnice jsou umístěny pamětní desky věnované Edmundu Husserlovi a Matěji Rejskovi. Z věže se v turistické sezóně můžete rozhlédnout po městě a okolí.
Rodný dům Jiřího Wolkera
Rodný dům básníka Jiřího Wolkera, se nachází na náměstí v Prostějově. Busta nad vchodem připomíná jeho mladý věk – léta 1900 až 1924, kdy zemřel na tuberkulózu. S jeho dílem se můžou lidé seznámit v místním muzeu, kde má stálou expozici. Busta je dílem Jana Tesaře a Antonína Navrátila z roku 1959.
Dům Mikuláše Onše z Břesovic
Na náměstí T.G.Masaryka v Prostějově se nachází renesančně přestavěný dům s nádherným portálem. Dům patřil sekretáři Vratislava z Pernštejna, Mikuláši Onšovi z Břesovic (dnešních Vřesovic u Prostějova). Portál je datován do dvacátých let 16. století. Patrně pochází z prostějovského zámku, před jeho vrcholnou renesanční přestavbou.
Morový sloup Panny Marie
Morový pochází z roku 1714. Připomíná četné epidemie, které sužovaly naše předky. Čtvercová dispozice památníku je ohraničena hranatými sloupky, z kterých visí masivní řetězy. Plocha vlastního sloupu, je spirálovitě obtočena motivem hlaviček andílků. Na jeho hlavici stojí pozlacená socha sv. Panny Marie s Ježíškem. Dole na patě, jsou též postavičky andílků, tentokrát s těly. Sloup zaujímá plochu před budovou Staré radnice, uprostřed náměstí.
Dům u Měsíčka
Dům U měsíčka stojí na místě původních dvou gotických domů. Ty byly v době renesance spojeny. Dům U měsíčka vyhořel v roce 1697, ale byl znovu opraven . V 19. století prošel stavební přístavbou dvorního a zadního křídla. Tehdy byl dům směrem do náměstí navýšen do dnešní podoby. Ve středu domu se nachází průjezd, který je dnes průchozí do další části města. V průjezdu je dochovaná gotická klenba. Levý trakt, původně samostatný dům, je podsklepen kamennými sklepy. V levé části se pak nachází část gotického portálku, dveře vedou do komory ze 16. století. V pravé části se dodnes nachází restaurace. Na vyvýšené fasádě se nachází krásné domovní znamení. Je to mozaika Panny Marie s Ježíškem, stojící na srpku měsíce.
Dům u Goliáše
Dům U Goliáše se nachází na rohu náměstí. Ukrývá cennou památku – pozdně gotický mázhaus s erbovní tématikou. Dům pochází od drobného šlechtice, Pavláta z Olšan, z počátku 16.století. Dnes v jeho prostorách sídlí advokátní kancelář a v přízemí je jídelna.
Nový dům
Nový dům je cenný měšťanský dům na nároží Pernštýnského a Masarykova náměstí. Vystavěn byl koncem 18. století na místě starších středověkých domů s gotickým jádrem. Pozdně barokní podobu zvýrazňuje typická vysoká mansardová střecha. Dnešní podobu s barokně-klasicistní fasádou s ozdobnými pilastry v patře a visáží přízemí dům nabyl kolem roku 1818. Zajímavé jsou i klenuté prostory v přízemí objektu. V současné době v domě sídlí lékárna a několik menších podniků.
Dům U Zeleného stromu
Kousek od prostějovské nové radnice, již na Žižkově náměstí, stojí nevýrazný dům s bohatou historií. Jeho původní název se udržel dodnes, i když dům již dávno neslouží svému účelu. V roce 1518 udělil pán Vilém z Pernštejna tomuto domu právo vyrábět slad, vařit pivo a pálit „kořalku“. Tehdy byl majitelem Hajný Jež ze Seloutek, který dům odkoupil. Tento dům překonal celá staletí a výrobu destilátu neohrozily ani války, ani požáry. První kořalky se vyráběly pálením zkaženého piva a vína. Když po skončení třicetileté války se stal majitelem domu Michal Storch, začal pálit ze rži. Prostějovská Starorežná byla na světě! Pálilo se stále, až v roce 1920 po prodeji domu vznikl Družstevní podnik hostinských. Ten dům vykoupil od města a pálil zde do znárodnění v roce 1948. Prostějovská Starorežná však přežila. V padesátých letech se přestěhovala do bývalého pivovaru Binko.
Knížecí dům
Již mimo náměstí, kousek od zámku v Prostějově stojí na první pohled obyčejný dům, se zajímavou historií. Po třicetileté válce, kdy byl vyrabován a poničen zámek, nastal problém, kde zajistit správní centrum vrchnosti. Protože již starší dům naproti bráně zámku zakoupil roku 1605 kníže Karel I. z Lichtenštejna, padla volba na něj. Od té doby je nazýván „Knížecím domem“. Nynější podobu získal roku 1890. Přestavbu provedl prostějovský rodák, později vídeňský architekt Max Fleischer. Poslední rekonstrukce proběhla roku 2007.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=7708
http://www.hrady.cz/index.php?OID=8550
http://www.hrady.cz/index.php?OID=5652
http://www.hrady.cz/index.php?OID=4632
http://www.hrady.cz/index.php?OID=4657
http://www.hrady.cz/index.php?OID=4469
http://www.hrady.cz/index.php?OID=4464
http://www.hrady.cz/index.php?OID=5227