Limský záliv (Limski zaljev)

Chorvatsko je krásná země, nabízející svým návštěvníkům snad úplně všechno, tedy i nádhernou přírodu, zastoupenou – mimo jiné – pozoruhodnými přírodními rezervacemi. Jednu z nich najdeme mezi historickými městy Pula a Poreč nebo ještě přesněji mezi Vrsarem na severu a Rovinjí na jihu. Jmenuje se Limský záliv, ale poměrně často se můžeme setkat také s nesprávnými názvy Limský fjord nebo Limský kanál. Název zálivu údajně pochází z latinského slova limes, což má být odkaz na skutečnost, že se nacházel na hranici dvou římských provincií, tedy Dalmacie a Italie. Jedna z nich měla centrum v Julia Parentium (dnešní Poreč), druhá v Pietas Julia (dnešní Pula). Je ovšem zajímavé, že podle slovníku znamená slovo limes pouze citrusy …

V každém případě se jedná o pozoruhodný, velmi úzký, záliv, který je zařízlý hluboko do západního pobřeží Istrijského poloostrova. Záliv vznikl v (ne)dávných dobách (snad před 10.000 lety) zatopením (propadem do moře) části krasového území, připomínajícího ze všeho nejvíce kaňon. Je tedy zřejmé, že se o fjord nejedná (chybí ledovcová činnost) a nepřípustné je i použití výrazu kanál. Limský záliv je dlouhý necelých deset kilometrů, ale široký jen asi půl kilometru; v nejširším místě má pak téměř 600 m. Po stranách záliv lemují vápencové skály, dosahující výšky až 150 metrů (částečně jsou ovšem, samozřejmě, pod vodou). Ve skalách se nacházejí četné jeskyně, z nichž nejznámější je poměrně malá jeskyně Romualdova (Romualdova špilj), nacházející se vysoko nad vodní hladinou. Je pojmenovaná po sv. Romualdovi, což byl zakladatel nedalekého benediktinského kláštera s románským kostelem sv. Michala.

Protože je Limský kanál chráněnou přírodní rezervací, mají sem – alespoň částečně – přístup pouze lodě turisticko – výletní. Pro sportovní čluny a rybářské lodě je celý záliv uzavřen a platí zde také zákaz koupání. Díky tomu je v ústí zálivu rozšířeno pěstování ústřic a slávek. Zdejší vody jsou také bohaté na ryby, z nichž mnohé zde našly své zimoviště. Občas prý bývají k vidění i delfíni. A záliv je rovněž filmovou hvězdou, protože si „zahrál“ norský fjord ve filmu Vikingové z roku 1958. Limský záliv tak vystupoval vedle Kirka Douglase nebo Tonyho Curtise. A o šest let později se zde objevil také Sidney Poitier nebo Oskar Homolka při natáčení filmu Dlouhé lodi Vikingů.

Turisticky atraktivní modrozelený – a přibližně sto metrů hluboký - záliv je vlastně součástí 35 km dlouhého Limského údolí (Limska draga nebo Limska dolina), kterým protéká řeka Pazinčica. Jižní strana je přitom pokryta převážně listnatými lesy, kde je nejčastěji zastoupen dub a jasan. Severní břeh, který je logicky více osluněn, zarostla spíše vegetace trvale zelená, tedy Makchie. Ta nedávno silně utrpěla rozsáhlými požáry. Pro život bohaté mořské flóry i fauny v zálivu je důležitá „zvláštní“ mořská voda, kterou charakterizuje nižší obsah soli, vyšší koncentrace rozpuštěného kyslíku a jiná teplota. Zásluhu na tom možná mají také četné podmořské prameny.